close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Den třetí / Day no.3

7. července 2011 v 2:55 | authorka |  deníky
Tak.
Už je skoro zase jedna ráno. Měla bych to začít stíhat dřív, ale problém bude v tom, že k psaní žvástů obvykle potřebuju tu správnou noční náladu. Ono to tak prostě je. Jsem noční člověk. Kdyby to šlo, obrátila bych si režim a procházela se opuštěným nočním městem zatímco by všichni bloudili ve světě fantaie. Ale člověk by neměl vidět svět idylicky a naopak vnímat realitu. Pravděpodobně nic jako nádherná osaměla procházka městem neexistuje. Už proto, že gangsterů (prostě takový ty nebezpečný lidi, většinou mezi nima cikáni - ano, bojím se to vyslovit xD) bude okolo víc než romantických hvězd na nebi (to zas kvůli smogu). Další problém je ta samota, která mě trápí moc, ačkoliv se ji snažím přepečlivě skrývat upínáním se k rodině.

A když si tady kliknete na "uložit do rezepsaných", tak se může velice snadno ze "skoro jedna ráno" stát " po půl třetí ráno". A protože já moc nerada chodim spát(že už je to jasný?) tak je to právě teď. Chjo, takovej můj osobní mainstream.
Jak si tak odcházím z vany, protože sprcha, tak je dobrá kdykoliv a hlavně pokaždý, zaslechla jsem z tatínkových úst (ó ano, říkam tatínek, i když mi už brzo nebude ani 19, ačkoliv je to osoba které si hluboce cením a uctívám ji - a zkráceně se tomu říká, že ho mám ráda a jsem takhle zvyklá) zajímavá pravda "my jsme se prostě narodily ve špatný době". Ačkoliv vytrženo z kontextu, který ostatně ani neznám, jsem si v duchu musela podotknout "Yes, of course. We all were born in a wrong time and we all live in the wrong times. The point of being here is to find a way and reason how to live with this fact." The truth is I'm a poetry girl and I like to be weird (it may couse my loneliness - just saing).

Today I again talked with him. He's my best friend, cuz we can talk about everything and everytime. It seems that he know too much about me and I know too much about him, in case that, in fact, we don't know each other. It weird. I have no imagination about his face, his voice, his body - his everything. I only know he IS perfect with all his bad sides and I'm sure if he will live here or I will live there, I would like to do everything to be near him everyday. But more possible version of this situation will be same as everytime - I will never find courage to tell himwhat I feel. Cuz I don't want to destroy what actually exist. My biggest problem. Ohhh I hope I will change this one day! Really I hope for it.

Good night.
Good night my readears (if this kind of people are in the world).
Good night my soul.
Good night my world.
Good night my hope!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama