Za pár minut do na vlak do prahy. Ráno přijímačky. Matika, pohovor. Jsem vyděšená. Hlavně tím, kolika lidem jsou příjímačky odpuštěny, jak nejsme na jedný lodi. Vztekám se na sebe, že mě vyhodili. Vztekám se na sebe, že mě nevyhodili už loni (mohla bych bez přijímaček). Vztekám se, že musím do Prahy. A HLAVNĚ se vztekám, že budu muset se hned zítra vrátit. Nebude rande, nebude radost. (sakra kde se stala ta chyba, že jsem zase tak jednoduchá a objetí jednoho dokáže změnit můj stav o 180 procent??) Zajímalo by mě, jestli mu to vůbec vadí. Ale ptát se nebudu, na to nemám odvahu. Snad mi aspoň popřeje štěstí. Asi ano. Bývá tak pozorný.

Jsem snad i připravená bojovat. Mám od včera v noci novou barvu a jsem zase dvoubarevná. Ach...zase jsem jednoduchá....ale když ona to byla taková úleva, pozorovat v zrcadle jak se moje pěšinka zas mění na "normální". Haha. Jááá jsem duhovááá vííla. Ehm...končím. Blázním.
Hezký den všem.







tak hodně štěstí, ať u zkoušek uspěješ.