close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Why don't you weep when I hurt you?

22. března 2013 v 0:30 | D^ |  pláč a smích na kolejích
Vrána je zpátky.
Velk

ý potlesk, prosím! Strhejte růžové hávy, ty temné pod nimi se ještě nestačily rozplynout.

http://www.youtube.com/watch?v=Gm3z3i_xfaM

Třeba jsem jen pološílená. Nezvládám být pološílená. Mám strašné výkyvy. V rámci týdne. Zrovna propadám smutku, akoliv zaátek týdne nebyl špatné. Měla jsem pozitivně pracovní pondělí, kdy jsem spočítala 3 úkoly na mechaniku. (Hodně práce!). Úterý s tenisem, který byl sice hrozný, ale s tím nic neudělám. Pak jsem šla nakoupit zeleninu. Oslovili mě dva mladí krásní....ech, byli to misionáři. Angličani. Mormoni. Bylo to vážně příjemné setkání. Ne každý rozdává úsměvy tak lehce. A i když jsem přísný ateista, přislíbila jsem schůzku. Příští pondělí. Vždycky jsem si říkala, že abych mohla kritizovat, musím vědět. A nechci se jen doslýchat. Chci to slyšet. To be in touch. A nakonec, jestli jsem někdy měla

podlehnout, tak práve s těmito milými krásnými. Potvora jsem. A abych měla jasno. Potkali jsme se asi za hodinu znovu, Další úsměvy. Úplně zadarmo.
Slunečná středa. A zúročená úterní návštěva zeleniny. Pěkný dobrý oběd. Jednou sama pro sebe. I když to večeřel i soused, nakonec. Oproti jeho každodenní neslané rýži velký skok. Pochválená.
A taky úprava dveří. Papír, tužka, bonbony. A spousta veselých komentářů na dveřích. Lepší nálada na celém bloku. Večer už nebyly žádné. Ale doplním i s novým papírem. A taky večerní škola. Kreslení. Mám ráda kreslení i ve škole. A HK prváček. To je můj další zmatek. Vetšina nových spolužáků je milých. Ale s ním mám problém. Teda ne, že by mi vadil. Spíš naopak. Cítím se tak hrozná. Neměla bych to dělat. ALe když on je tak kouzelný. Ani nevím čím. Myslím, že jsem si ho nejdřív ani nevšimla. Až když jsme šli poprvé sami spolu k metru. Byla sranda. Povrchní usmíní. Dvě žvejky jako v reklamě. Říkal. Jenže pak dlouho nic. Vůbec nic. Ahoj čau ahoj. A nic. A teď? Kdykoliv sedí vedle mě, mrazí mě. A probleskávají mi zvláštní představy. Ne žádné vysněné. Naprosto spontánní. Jko by dávno existovaly. jako by byl můj. A to je přeci špatné divné hrozné HROZNÉ. Já to ze sebe vytluču. Je to jen blouznění. Je vtipný. A mladý.

Dnešek je jedním slovem divný. Melancholický. Celý týden mi píše princ. Na mobil. Je to osbnější. Ale i na mail. Je třaba udržovat kontakt. Domlouvá filmový večer. Já a on.
Dnes večer napsal na mobil i ajtý z minulého příspěvku. Že prý nemám litovat toho, co se nestalo. Že z minulých věcí je dobré se leda poučit, ale ne litovat.
CO KDYŽ JSEM TO CELÉ JEN NEPOCHOPILA?

Večer povídání s kamarádem. Dlouho neviděný. Ptal se co a jak. A taky jak se fláká po zkouškovým. Říkala jsem, že už je to dávno. On, že prý jen měsíc a pár dní. Ale mě se za měsíc stane tolik věcí, že mi to přijde dlouho...
>A jaký třeba?
>>

Třeba mě naštve milion lidí. A poznám deset miliónů jiných. A ty mě naštvou v některým z příštích měsíců. Desetrát změním styl hudby. Najdu něco novýho, oblíbenýho. Zabiju dvě kytky. Ztratim troje naušnice. A vyměnim dva chlapy. haha, ale to je vtip
.
.
.
>A udělá ti někdo radost?
(to je rýpal, že? :) Vždycky mě troch překvapí. Řekla jsem, že nevím, protože radost je hodně pomíjívá. A přesně tak to cítím. Myslím si, že mám radost, ale přitom přijdu domů a je to ploché.)

Chtěla bych tolika lidem říci, že jemám ráda a NIC než to ráda za tím nevidět a nenajít.



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Izabells Izabells | Web | 24. března 2013 v 11:29 | Reagovat

Počkat počkat počkat...Úkoly na mechaniku? Studuješ stavebnictví?
Ach, jak já miluji, když si můžu dobře a zdravě uvařit, bohužel nebývá moc příležitostí.
A zkouškové? To mám kdesy dávno za horama a dolama :D Čas hrozně letí!

2 Mad Jerk Mad Jerk | Web | 24. března 2013 v 18:17 | Reagovat

A co ti brání v tom, říct lidem, že je máš ráda? Možná vím. Nebo á vím, proč to lidem neumím říct já. Možná jsme na tom podobně..? Řečnická otázka..

Kde studuješ?

3 doDina doDina | Web | 24. března 2013 v 20:31 | Reagovat

[1]:

[2]:

To moje studium, to je takový dlouhý příběh. Motá se to tady okolo toho už hooodně dní. Byla jsem tři semestry ne fakultě architektury čvut. Pak to slušně řečeno nevyšlo. Teď jsem na stavárně, ale obor architektura a stavitelství. Je  to pořád to samé, jen jiná fakulta. Je to boj a trápení, které mě občas baví. A nevím, proč to dělám :D Zkušenosti mě naučili nemít ráda architekty! :D

4 bludickka bludickka | E-mail | Web | 24. března 2013 v 20:35 | Reagovat

Tak to jsme měly naprosto naopak. U mě se celotýdenní deprese zlomila v radost právě až v pátek.

5 Izabells Izabells | Web | 25. března 2013 v 15:20 | Reagovat

[3]:
Jéé na architektuře a stavitelství mám kamarádky. Dvě v první ročníku a jednu, ta je teď výš :) Tuším, ve třeťáku už
Já sama studuji VUT FAST v Brně obor stavební inženýrství :) Dostala jsem se sice na ČVUT, ale tam je šílená matika, tak jsem volila raději cestu menšího zla. Brno je takové pohodovější :)

6 doDina doDina | Web | 25. března 2013 v 16:13 | Reagovat

[5]:
Brno je asi pohodovější tak nějak ve všem. V praze jsem ale asi za hodinu (z domova) a v brně tak za 3 a půl. Takže praha.
Tvoje kamarádky asi potkávám :), jsem mezi prváčky ^^

7 Izabells Izabells | Web | 25. března 2013 v 18:57 | Reagovat

[6]:
Do Prahy to mám tři hodiny, do Brna 6 hodin a 15 minut :-D
A neměnila bych!
Jéj zajímalo by mě, jestli se znáte :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama