close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Look what I just did!

12. června 2013 v 16:05 | D^ |  pláč a smích na kolejích
Look what I just did! I broke his heart, probably.


Nestíhám psát. Nestíhám se vyvztekat a vybrečet. Nestíhám ani cítit, přijímat lásku. Ani ji jakkoliv nechat se projevit.
Takže zůstanu zase jen já, malá Dora, co se bojí být "něčí" aby nekazila životy. Svůj ani kohokoliv jiného.

Stalo se toho víc, než jsem schopná teď napsat. Ale nakonec je to tak jednoduché, jako ta první věta. To vlastně uplně stačí.
:(

We the people fight for our existence
We don't claim to be perfect but we're free
We dream our dreams alone with no resistence
Fading like the stars we wish to be

Y'Know I didn't mean
What I just said
But my God woke up on the wrong side of his bed
And it just don't matter now

Coz little by little
We gave you everything you ever dreamed of
Little by little
The wheels of your life have slowly fallen off
Little by little
You have to give it all in all your life
And all the time I just ask myself why
You're really here

True pefection has to be imperfect
I know that that sounds foolish but it`s true
The day has come and now you'll have to accept
The life inside your head we give to you

Y'know I didn't mean
What I just said
But my God woke up on the wrong side of his bed
And it just don't matter now

Coz little by little
We gave you everything you ever dreamed of
Little by little
The wheels of your life have slowly fallen off
Little by little
You have to give it all in all your life
And all the time I just ask myself why
You`re really here

(Hey!)

Little by little
We gave you everything you ever dreamed of
Little by little
The wheels of your life have slowly fallen off
Little by little
You have to give it all in all your life
And all the time I just ask myself why
You're really here

Why am I really here?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 bludickka bludickka | E-mail | Web | 12. června 2013 v 21:55 | Reagovat

Sakra, sakra, že nestíháš psát. Jak to mám vydržet bez informací co vše se odehrálo?
Bacha na chronickou citovou izolaci. Ten stav, kdy si myslíš, že ti ani nikdo není schopnej citově ublížit, protože to prostě nikomu nedovolíš a jediná podobná emoce je tak akorát sebelítost. Vím o čem mluvím.

2 doDina doDina | Web | 13. června 2013 v 1:34 | Reagovat

[1]: já asi spíš ubližuju všude okolo. Sebelítost taky moc nemám, spíš zmatek. nevím co chci a co bych měla chtít a vůbec mi nevadí umřít. Možná pomůže, když už nebude zkouškový. Snad.
Já jsem se totiž asi odpojila od srdíčkovýho muže, posledního z posledních a vůbec z toho nelszím. Jen je mi to líto. Je toho moc co říct. Snad to brzo napravím.

Děkuju za upozornění...budu se snažit být lepší.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama