8. července 2013 v 18:36 | D^
|
Seděla jsem na jejich pohovce. Naproti mě on v kancelářském křesle. Přemýšlela jsem proč se mě ani nedotkne, když už se takovou dobu nebavíme o ničem jiném než o tom jeho či mém uvolnění. Nezmatkovala jsem co je asi špatně. Naopak, napadlo mě, že je to asi můj tah, který to zas rozsekne. Protože přece já už to asi půl roku brzdím. To já nechci. Teda nechci…to já bojuju se svědomím. Ale ten večer jsem ho chtěla porazit. Protože pošpiněné by zbylo jen to moje. On přítelkyni opustil. Nebo ona jeho, kdo ví. Na takové věci se neptám. Nikdy se s chlapama nebavím jako holka. Můžu být křehká bytost i bez typicky holčičího štěbetání.
Začal zkoušet jakýsi nemožný přístroj na masáž hlavy. Na mě. Pár drátů s korálky připevněných na dřevěném držadle. Neuvěřitelně nepříjemné. Alespoň pro mě. Moje, méně či více, opilá reakce spočívá většinou v argumentaci. Té aktivní, zejména. Není pravda, že by masáž hlavy nebyla příjemná. Však já ti ukážu, jak moc je. Během chvíle už se moje prsty proplétají mezi jeho vlasy. Spokojeně vrní. Jak by taky ne.
Myslím, že odtud se to už jen posouvalo očekávaným směrem. Všechno dokonalé až po tu roztomilou pusu na čelo, když jsem usínala. Chtěl to tak. A vůbec v něm nebylo znát to, v co to obrátil o den později. Není pravda, že bych mu tu noc mohla vyčítat. Kdybych nechtěla tak bych odešla. Můžu se jen vztekat sama nad sebou, že mě vlastně moc nechce. Říká, že ho baví moje inteligence. Řečičky. Říká, že si myslel, že ho nechám víc bojovat. Řečičky na druhou plus výmluvy k tomu. (Stejně se na tohle ještě zeptám, protože jak si představuje víc boj, to by mě zajímalo. Já jsem ho půl roku odmítala, protože měl ženu - opustil jí. Předposlední návštěva mohla skončit podobně, ale odešla jsem, zastavila jsem to. Pak se snažil o další schůzku snad ještě víc. Posledních pár týdnů jsem o něm věděla skoro denně. Nebo spíš úplně. Někdy víc a někdy míň. Minulý víkend jsem ho zrušila asi půl hodiny po tom, co jsme se na 100% domluvili a deset minut po tom, co jsem měla dorazit. A teď to jiskřilo snad v každém kontaktu. Takže takže….bojovat že jsem tě nenechala? Ne, ach ne.) Říká, že mě nechtěl zastavit, protože by to bylo blbý. Přemýšlel o tom?! A hlavně…říká "nechci abys mě nenáviděla, chci udržovat nenormální vztah, tak jako jsme nenormální my". < Otázka je, co to znamená. Ale to musím přestat být uražená, abych to zjistila.
Omlouvám se za přeskakování. Světu i sobě. Vím, že to teď vůbec nedává smysl. Chybí kontext - široký i ten úzký. Ale já to nemohla vydržet. Nedokážu sama sobě pomoci s urovnáváním myšlenek pokud se nepustím těch nejsilnějších. Všechno je to samozřejmě v afektu. Ale nejhorší jsou ty pocity. Jako obvykle.
Měla jsem vážně intenzivní pocit zneužití, ačkoiv jsem mu mohla zabránit. Ale nechtěla jsem, jelikož jsem si bláhově myslela, že si ten pocit štěstí budu moci nechat déle než pár hodin. Sice mě hned druhé odpoledne nenápadně sžíral pocit nevyřešené minulosti se srdíčkovým A., ale věděla jsem, že kdo nevolá, nepíše, nenavštěvuje...tak asi moc nehoří. Výmluva nad výmluvu - ano, vidím to. Těžko se nevymlouvat, když se projednou objeví prožitek. Totiž, myslím něco opravdového. Ne jen pocit, že tohle je asi konečně správně. Dokonalost s dokonalým mužem. Spíš naopak - všechno špatně, ale nekonečné mrazení v zádech, motýlci v břiše a kolotoče v hlavě. To něco. Chtěla jsem se za tím pocitem rozeběhnout znovu a znovu. Po dvou dnech nutkavého kontaktu poze ve zprávách mi došlo, že mě žádná náruč nejspíš nečeká. A ano, bylo to správné tušení. Stačilo tu noc jen pořádně dospat. Jenže proč? Co jsem zase udělala špatně?
Moje zkušenosti spočívají spíš v tom, že se vždycky ohlásí znovu. Ať je to jakkoliv povrchní. Něco je táhne zpět. Zvířátka to jsou, chm. Jenže tady jsem se sama postavila do situace, že pokud chci alespoň vědět, ptoč další přirozený kontakt není žádoucí, musím jdnat. Ačkoliv zpětně vím, že takový slova jsem slyšet nechtěla. Ne proto, že by mě chtěl ranit. ale proto, co jsem o něm netušila. Nebo by mě spíš ani nenapadlo.
První etapa byla pro mě strašně nepřekousnutelná. Celou noc se mi zdálo o boxovacím pytli. Laciné řeči, že prý jsme si o tom měli promluvit předtím, no haha. Nikdy se neptejte, jestli to snad byla jen hra, pokud tušíte kladnou odpověď. Je to tolik ponižující! They'll never know how much. Plus třešnička na dortu o tom, jak je to jen sex a je to lepší než jakkýkoliv drogy. Oh god, thank you for theese words. A když už jsem si řekla dobrý, dost stačilo, děkujeme, odcházím; dostala jsem ještě korunu v podobě té myšlenky na přerušení mě v (ne)pravou chvíli. Člověk začne mít pocit, že snad někoho znásilnil. (...)
Je mi přesně tak divně. Ale co etapa dva?
Etapa dohadů proč a jak dva mě naučila hlavně to, že se mám ještě moc co učit. Protože jsem byla podruhé překvapená. On mě vůbec nechtěl ranit. Ani zneužít a odkopnout. On je sám vyděšený. A zmatený. A je to pro něj nové.
ŽE BYCH ZASE JEDNOU BYLA DALEKO PŘED NIMI? Ach néé, to je cesta k osamnění. A rozhodně ne k naplnění.
musím přidat další edit později. dobývá se mi zase do zpráv. a to pak v návalu emocí nezvládám držet aspoň minimální úroveň textu (viz konec)
...ach tatínku, ach já nešťastná..a hlavně strašně ponížená. už tím, že mám okousanej krk a autor mě má na háku.
To masážátko znám :)
Víc bojovat? To mi přijde od něj trochu arogantní větička..Jak nad lehce získanou kořistí, asi by mě to hodně urazilo. Ale nedala bych to asi znát.
Nenormální vztah. Nechci být přespříliš upřímná, ale to jako znamená - spát s kým se mi zachce, hlavně si na mě nedělej žádné nároky? Popravdě, ten kluk se mi tedy nelíbí..Co si udělala špatně? Možná právě špatný výběr osoby..Možná to co doopravdy chceš nepřijde nikdy a možná až to budeš nejmíň čekat..sama nevím.
V tvé situaci bych od něj dala ruce pryč. A pocity zneužití bych zatlačila někam hluboko. Každá zkušenost je dobrá a díky tomu jsi zjistila co je zač a třeba se ti znechutí a snáz vypaří z hlavy..
Ačkoliv pořád netuším který z těch chlapů to je? Ajťák? Nebo Kelly? Sedělo by mi to na Ajťáka - z něj mám odzačátku pocit, že z něj nic dobrýho nekouká..Kelly by mohl být citlivější