Září 2013


Proč se bát zítřků, třeba žádný nepřijdou.

27. září 2013 v 14:09 | D^ |  je čas to přehodnotit I.
Tolik cynismu do jedné věty. Co na to říkáte? Jaký je Váš pohled do budoucnosti?

Taková povrchní věc. Ten výhled na zítra. Nikdy nevíte, kdy přijde rána. A všechno se změní. Nebo aspoň většina. Musíte to přehodnotit. A zrestartovat. Začít jinak. a proto nová rubrika > teď je ten čas.

As it goes by.

12. září 2013 v 16:22 | D^ |  letní pletky se životem I.
Chtěla jsem zmínit ještě dvě (trápení). Nejsem si tolik jistá, jestli je to trápení - každopádně moje pocity si poslední dobou připadají důležité. Jenže si nejsem tak úplně jistá, jestli bych je dokázala vystihnout.

A tak jsem se rozhodla pro alternativním sdílení problému.
Dva obrázky. Moje.
Každý z nich se později pokusím vysvětlit v samostatném příspěvku.
Byla bych vděčná za jakkoliv rýpavý feedback. Hledám se.

(Řazeny jsou v pořadí, v jakém vznikly.)


***


Ve vlastní šťávě.

10. září 2013 v 10:18 | D^ |  letní pletky se životem I.
Měla bych úplně opustit prchavé tendence psát o mužích, co mě zradili. Dá to celkem práci zachytit sama sebe v té pravé náladě, kdy jsem schopná to všechno vyslovit. Tak k čemu to je. (?) Snad jen druhá stránka věci, že to doopravdy potřebuju říkat. A nahlas je to hroznější. Zní to zbytečně. To o Princovi jsem v sobě dusila dost dlouho. A protože nikam nechodím a s nikym nemluvím, řekla jsem to při jednom nočním věšení prádla mamce (naše velmi obvyklá noční činnost....). Ten způsob, jakým se mě to dotklo není nijak aktuální. Není to o tom, že se mnou nechce být. (Ačkoliv kdo tomu rozumí, když jsem to byla já, komu tehdy padaly vavříny na ramena, protože já jsem ze vztahu utekla.) Je to o tom slově NIKDY. Možná mě chtěl jen zranit. A zná mě až moc dobře na to, aby věděl, jaká jsem cíťa. Co všechno mě dojímá a drtí. Jenže ono je nakonec jedno, jestli jste flegmatičtí, nebo všechno až přehnaně prožíváte. Tohle je prostě až moc velkej útok na vzpomínky.

Pokaždé, když něco končí, zbývá ještě možnost malovat si vzpomínky na růžovo. Špatné zapomenout a vzít si jen to dobré. Vzpomínky jsou totiž to jediné, co nám doopravdy zůstane. A doopravdy patří. A nikdo, nikdo nemá právo vám je bezdůvodně ničit. A co navíc - ponížit rok vašeho života na absolutní dno.
Tehdy to nebyla dobrá doba. Sama jsem byla strašně nešťastná. Vyhazovali mě ze školy a on se objevil. Upnula jsem se ke svýmu žalu a k němu. Takže jsem třeba nebyla absolutně objektivní, ale kdo je v lásce objektivkí ..... navíc je to spíš na škodu, podle mě. Věřila jsem, že ze sposty špatných věcí vyroste něco dobrého, něco, co mě svým dobrem ooznamená na zbytek života. Takové to omšelé - všechno zlé je k něčemu dobré.

Fakt, že se to nestalo, že to nedopadlo, by ještě nebyl tak šeredný. Sice jsme končili s mými slzami v očích, ale byli "pro něco". Jenže po tom, co vím teď. se cítím tak hloupě. Protože všechno bylo falešné. A nic nebylo pro nic. Já totiž zpětně hrozně moc věřím tomu, že by dokázal hrát tak podivnou hru. Možná jen kvůli sobě, aby v kanceláři nebyl za podivína. Byl se mnou jen pro to, že do mojí hlavy bylo hlouběji než do hlav blondýnek obsluhujících kopírku u nich v kanceláři.

Jsou to jen konstrukce.

Nebo ho bavilo, jak jsem z něj nakolenou, jak mu věřím. A jak bych udělala cokoliv. A nakonec se mu hrozně moc nelíbilo, že se z toho vyvlíkám. To se stavěl na hlavu - ale ne zas až tak doslova. je to ubohý člověk, kerý by se pro lásku nerozeběhl.
Protože by to třeba mohlo být zbytečné. A on zbytečnosti nedělá, spíš použije argumenty. Ach právník.
Dávám všem radu - pokud je právník už moc zajetý, navíc obhajující dost nekalé a lehce zmedializované kauzy - dávejte si sakra pozor! :D Pravdpodobnější ale je, že dost dlouho nebudete nic konkrétního vědět. Protože ho přece mate ráda a tak ho nemusíte pokaždé vyslýchat. Vy mu věříte.

Zamysli se nad tím,
co v sobě dusíš.

Proraž to ticho,
co tolik křičí.

Nikdy nikdy nikdy - nic. Stačí?

7. září 2013 v 0:01 | D^
Princ. Víte o koho jde, že ano? A to se stalo. nejde o návrat zpět. Ale o myšlenku. Zažírá se hluboko. Vždycky existuje něco, co jste nikdy nechtěli vědět.