close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Ve vlastní šťávě.

10. září 2013 v 10:18 | D^ |  letní pletky se životem I.
Měla bych úplně opustit prchavé tendence psát o mužích, co mě zradili. Dá to celkem práci zachytit sama sebe v té pravé náladě, kdy jsem schopná to všechno vyslovit. Tak k čemu to je. (?) Snad jen druhá stránka věci, že to doopravdy potřebuju říkat. A nahlas je to hroznější. Zní to zbytečně. To o Princovi jsem v sobě dusila dost dlouho. A protože nikam nechodím a s nikym nemluvím, řekla jsem to při jednom nočním věšení prádla mamce (naše velmi obvyklá noční činnost....). Ten způsob, jakým se mě to dotklo není nijak aktuální. Není to o tom, že se mnou nechce být. (Ačkoliv kdo tomu rozumí, když jsem to byla já, komu tehdy padaly vavříny na ramena, protože já jsem ze vztahu utekla.) Je to o tom slově NIKDY. Možná mě chtěl jen zranit. A zná mě až moc dobře na to, aby věděl, jaká jsem cíťa. Co všechno mě dojímá a drtí. Jenže ono je nakonec jedno, jestli jste flegmatičtí, nebo všechno až přehnaně prožíváte. Tohle je prostě až moc velkej útok na vzpomínky.

Pokaždé, když něco končí, zbývá ještě možnost malovat si vzpomínky na růžovo. Špatné zapomenout a vzít si jen to dobré. Vzpomínky jsou totiž to jediné, co nám doopravdy zůstane. A doopravdy patří. A nikdo, nikdo nemá právo vám je bezdůvodně ničit. A co navíc - ponížit rok vašeho života na absolutní dno.
Tehdy to nebyla dobrá doba. Sama jsem byla strašně nešťastná. Vyhazovali mě ze školy a on se objevil. Upnula jsem se ke svýmu žalu a k němu. Takže jsem třeba nebyla absolutně objektivní, ale kdo je v lásce objektivkí ..... navíc je to spíš na škodu, podle mě. Věřila jsem, že ze sposty špatných věcí vyroste něco dobrého, něco, co mě svým dobrem ooznamená na zbytek života. Takové to omšelé - všechno zlé je k něčemu dobré.

Fakt, že se to nestalo, že to nedopadlo, by ještě nebyl tak šeredný. Sice jsme končili s mými slzami v očích, ale byli "pro něco". Jenže po tom, co vím teď. se cítím tak hloupě. Protože všechno bylo falešné. A nic nebylo pro nic. Já totiž zpětně hrozně moc věřím tomu, že by dokázal hrát tak podivnou hru. Možná jen kvůli sobě, aby v kanceláři nebyl za podivína. Byl se mnou jen pro to, že do mojí hlavy bylo hlouběji než do hlav blondýnek obsluhujících kopírku u nich v kanceláři.

Jsou to jen konstrukce.

Nebo ho bavilo, jak jsem z něj nakolenou, jak mu věřím. A jak bych udělala cokoliv. A nakonec se mu hrozně moc nelíbilo, že se z toho vyvlíkám. To se stavěl na hlavu - ale ne zas až tak doslova. je to ubohý člověk, kerý by se pro lásku nerozeběhl.
Protože by to třeba mohlo být zbytečné. A on zbytečnosti nedělá, spíš použije argumenty. Ach právník.
Dávám všem radu - pokud je právník už moc zajetý, navíc obhajující dost nekalé a lehce zmedializované kauzy - dávejte si sakra pozor! :D Pravdpodobnější ale je, že dost dlouho nebudete nic konkrétního vědět. Protože ho přece mate ráda a tak ho nemusíte pokaždé vyslýchat. Vy mu věříte.

Zamysli se nad tím,
co v sobě dusíš.

Proraž to ticho,
co tolik křičí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Val O. F. Val O. F. | Web | 10. září 2013 v 22:28 | Reagovat

občas mě mrzí, že to v reálu nefunguje jako ve filmech, že si chlap nikdy neuvědomí, že přišel o strašně moc a nepřijde s prosíkem zpátky. ale ta malá idealistka ve mně, ta, co je v každý ženě, pořád malinko doufá, že když si počká, tak se dočká.
nezoufej. časy možná nebudou lepší, ale jde o zvyk.

2 bludickka bludickka | E-mail | Web | 12. září 2013 v 9:37 | Reagovat

Je fajn, že sis o tom mohla promluvit aspoň s mamkou. Vždycky je fajn to vypustit. Jenže vypustit a pak se k tomu nevracet. Což se snadno řekne, ale hůře udělá, protože hlava pořád hledá řešení, chce vědět, jak to bylo a není schopná to jentak uzavřít. Rozchod často převrátí vnímání celého vztahu. Občas při něm uslyšíš něco, co změní celou předchozí situaci. Někdy se to může stát i dodatečně jako tobě. Nejlepší by bylo nevěnovat tomu myšlenky, pokud by to šlo..Myslet na teď a on není součástí žádného teď

3 karol karol | Web | 14. září 2013 v 11:27 | Reagovat

Vidím že ona kostra
- jsem v háji-->Princ-->spasení-->realita, se dá aplikovat do nespočitatelného množství vztahů dopadajících tak, že je jeden nešťastný. Aspoň, že sis z toho něco vzala (budu si dávat pozor na tvé závěrečné upozornění o právnících :D)

Já jsem nad 'ním' naopak přemýšlela natolik, že už mě to přestalo bavit.
Potom přijdou ty pocity jako "proč ztrácet čas přemýšlením nad někým, kdo ti tak ublížil".. a uvědomění, že ti to sakra všichni říkali.. když se hodně věří, tak pak nakonec zbude jen to dobré. Los pravdos. (!)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama