Jsem holka co se bojí, ale nikdo to neví.

15. listopadu 2014 v 1:15 | D^ |  Zkoušet to se životem
Někdy nevím, jestli jsem nepromeškala čas se nadechnout. Vidím kolem tu radost a dokážu jí žít. Alespoň tak, abych vypadala šťastnější než kdokoliv jiný. Protože se mi už sakra nechce lidem ukazovat pravou tvář, tu nešťastnou, když vím, že je to odvrací ode mne. Ale nevím, jestli jsem zrovna nevydechovala, když kolem letěla radost pro mě. Vysávám všechny lidi, kteří mi to jen nabídnou. Ale paradoxně si myslím, že radost přináším víc já, než naopak. A na tom není nic špatného, jsem za to ráda. Jen bych chtěla přestat být tak zatraceně nešťastná. Vynechat večerní slzy. Alespoň nějak.

Můj život je hektický. To už dávno víme. Ale tenhle týden byl náročný. Z neděle na pondělí jsem nespala ani minutu. Protože ateliér. Spící pokoj a svítící já. S tužkou v ruce. Od půl šesté mi dělal společnost soused, kterého probudil zlý sen. My dva a káva. Nakonec jsem si stihla alespoň namalovat oči. Večer dealing rozbitého počítače a oči věčně v pádu. Konec ve dvě ráno po čtvrtém pivu. Spát. Vstávat v 6:40 i když nemusím. Postiženost.

Úterní večer ve jménu kolejní wine party, protože někdo ten společenský život musí vést. Celkem komorní počet oproti první párty. A taky moje únava a myšlenka, že nemám pít. Dělat wine party na Martina jse asi dobré. Vtip je v tom, že nás to nejdřív nenapadlo. Nakonec přišel i oslavenec. No-neme Martin, spolužák lomeno kamarád od Bloncky.

...déčko jako Blok D

Jsme s Blonckou v úkym kontaktu. A nevím, jestli je to dobře. Holky na pokoji ho zneklidňují pohledy a vtipkováním. O tom, že pořád leze za mnou. Ale tak to není, jen je to dolu prostě snazší. Amožná se víc vídáme, ale to je asi přirozený, když si s někým rozumíte a máte společné plány. Jediné, co generuje tyhle komentáře je problém opačného pohlaví. Nevermind. Mám ho ráda. nechci se zamilovávat. navíc to má spoustu ale. A já jen velmi intenzivně doufám, že to nebude nikdy nikdy další člověk, který hledá holku, se kterou se jen vyspí. Nějak to vyzařuju, chce to po mě příliš mnoho známých. A tak jsem komunikaci omezila. A nenosím ranní kávu. Jen odepisuji, když píše a objmám, když přijde. Aby to bylo jasný.
Ale přece. Máme potenciál i jako přátelé. V noci, když to nad vínem končilo měl oslavenec hlad. A uvařili jsme fakt skvěle. Ryba, kuřecí, jasmínová rýže. Kouzlení s kořením. Práce v týmu. S hudbou. A dvojsmyslnýma vtípkama. Jsme dobří. Tak.


Středa další nocovka. Počítač zlobil a tak to trvalo. A ráno deadline. Nakonec jsem ale chvilku spala. A neměla jsem vyjímečně noční můry.
Ke čtvrtečnímu obědu jsme tedy nutně měli víno. Protože když se vám pět dní smrskne do dvou, je potřeba udržet si hladinku.

Čtvrtek jsem totálně odpadla a nenavštívila celokolejní párty. Krátce po deváté tuhá nad knížkou. Jenže 00:29 zase vzhůru. Jakože vyspáno. Nenávidím můj mozek. Naspeedovanej.

Páteční noc. Doma. V klidu nad ateliérem. Bez lidí. Čtvrteční noc v osamnění pro mě byla velká lekce. Plán byl dojít s vínem na Vyšehrad. S holkama, Blonckou a jeho spolubydlou. Ale odjel kamsi, narychlo. Určitě za ženou. To se pozná.

A jelikož zase vínuju, nechám rozhřešení na tichu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 stuprum stuprum | Web | 15. listopadu 2014 v 1:20 | Reagovat

Bych z Tebe neštěstí vyhnal. :D

2 doDina doDina | Web | 15. listopadu 2014 v 17:52 | Reagovat

[1]: :D :D díky Ti za tenhle komentář! důkaz, že to opravdu jinak nepůjde? :D (postelový scény, nebylo jich už dost? :( )

3 Val O. Val O. | Web | 24. listopadu 2014 v 21:02 | Reagovat

Nespat byl kdysi můj koníček. Nedobrovolnej :D budívala jsem se šestkrát za noc, ještě že už to je pryč. Snad už teď pro tebe věci nebudou tak hektický a budeš se mít líp. Vypadá to totiž, že se máš o něco líp!

4 bludickka bludickka | E-mail | Web | 26. listopadu 2014 v 13:48 | Reagovat

Jako by láska a sex byly jen problémy, které narušují užívání si života :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama