Lost in time, I can't count the words.

18. prosince 2014 v 5:21 | D^ |  Zkoušet to se životem
Pomalu se vkrádáme do doby,
kde je normální být něčí druhá holka,
kdy chceme být někým jiným s někým druhým
žijeme naplno sen stát se falešným
žijeme naplno den, aby byl prázdným.
Ve své malosti si uvědomujeme,
jak se nic nestane jinak jen proto,
že jsem v to doufali
faleš zůstane prázdná
a prázdnotu naplníme
jen další lží.
Pravdu utopíme důkladně
a hluboko ve svých
dávno zčernalých duších
Oči skryjem do dlaní, protože stejně
modrý světýlka ukážou cestu
jen těm, co se nebojí.
Tuhle píseň ti zazpívám
kdykoliv budeš chtít.
A tvoje srdce se bude stydět
že vůbec kdy dokázalo cítit.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Someone Invisible Someone Invisible | Web | 18. prosince 2014 v 23:37 | Reagovat

Chtěla bych říct, že je to hezký, ale je to smutný. Smutný a pravdivý...

2 stuprum stuprum | Web | 19. prosince 2014 v 4:15 | Reagovat

Nestydí se a přesto cítí. :)

3 Elis Elis | Web | 25. prosince 2014 v 18:08 | Reagovat

Krásné, život je někdy smutný, lidé na smutek chtějí co nejrychleji zapomenout, ale  pro básníky je potravou pro jejich básně...

4 soul-underground soul-underground | Web | 5. ledna 2015 v 1:44 | Reagovat

Smutný, ale úžasný. Tvoje báseň mě rozhodila před spaním svojí pravdou.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama