Můj život jako nástroj uvědomění si bídy vlastního života.

7. prosince 2014 v 8:25 | D^ |  Zkoušet to se životem
Je to bída.
To vždyky říká Bloncka. Slovo bííída je obraz jejich pokoje. Používají víc než často. Asi ho i žijou.

Myslím, že můj život nemá smysl a nemám žádnou naději na štěstí. Nevím, jestli se soustředit na další práci, která mi jde pomalu a je strašně dekadentní, alespoň pro mě, nebo se na to rovnou vykašlat, když vím, jak nemám v plánu svůj pobyt na světě dokončit tak, jak bych měla. Nechci žít život beze smyslu. A nechci hledat smysl do konce života.

Nedoufala jsem, že se od opileckých hrátek pod peřinou dostaneme k něčemu milejšímu. Ale ani si nepřála, aby se výčitky objevili už teď. Naštěstí (nebo i neneštěstí) jen výčitky svědomí. Není to vůči mě. Ale jo, má někde doma přítelkyni. A jo, spal u mě ze čtvrtka na pátek. Jen spal, samozřejmě. Teda objímali jsme se, abychom si, haha, mohli uvědomit, že se to nedělá.

Fuj, nechce se mi o tom mluvit. Ale musim.
Mám Blonďáka ráda, ale nutně si musím připadat jako KOKOT. Pardon, ale přesně to jsem.

Nelitujte mě, nelitujte sebe. Prostě se střelimdo hlavy. Vykašlu se na kamarády i velký ZBYTEČNÝ lásky a odejdu dřív, než mě ta bolest na někde na hrudi sežere zaživa.
Ještě jsem se ani neoklepala. A zas nedýchám.



PS: máme fakt dva kocoury - Exupéry a Malý princ.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Val O. Val O. | Web | 7. prosince 2014 v 11:44 | Reagovat

kocouři jsou hezký, snad dělaj radost.
snad tyhle pocity znam, jenom ne z týhle situace. proč se vůbec snažit, když je všechno dávno ztracený? ale já radši čekam na odpověď než abych to celý zabalila. možná tam totiž nějaký "protože" je! tak to taky nebal ;)

2 stuprum stuprum | Web | 7. prosince 2014 v 23:46 | Reagovat

Už se muckáš s Blonckem..., zas ty postelové scény. Se jich nezbavíš, jak tak čtu. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama