Where it all began and where it all ended.

25. ledna 2015 v 3:00 | D^ |  "Chápu." - a novel by one desperate girl
V létě jejího dvacátého druhého roku, se Mardou zamilovala poprvé v jejím životě. Poprvé doopravdy. Intenzivní láska, nekonečné tornádo letící skrze pláň jejího těla, ničící bez vyjímky vše, co mu stojí s cestě. Jeho síla se ani na vteřinu nezmenšila. Přes oceán, do spárů džungle, přes ledové vrcholky hor a zase zpět. Domů. Do jejího srdce. Zkrátka, láska monumentálních rozměrů. Člověk, do kterého se zamilovala byl muž. O celý rok a pár dní mladší než ona. A, měla bych dodat, nikdy se o tom nedozvěděl. Tady to také všechno začalo a kde to celé skončí. Skoro.



V té době Mardou - tak si říkala - zápasila s touhou stát se spisovatelkou. Bez ohledu na to, kolik možností život mohl pohodit kolem její cesty, bylo to psaní a nebo nic. Nic se nemohlo postavit mezi ní a její víru v literaturu.
Po té, co dokončila střední školu, nastoupila vstříc studiu krásné literatury na útulné, malé soukromé škole v Praze. Našla si školu docela bez slávy, zájmu a prestiže. Povrchní místo plné lidí, které nesnášela. Poznala své spolužáky (obávám se, že mezi ně patřím i já) - podle ní zbytečné, absolutně na druhé příčce. Možná proto nikoho nepřekvapilo, když za nějaký čas, ještě než vůbec dokončila první ročník, jednoduše zmizela. Zůstávat na takovém místě, usuzovala, by byla ztráta času. Myslím, že to byl dobrý krok. Ale kdybych mohla jakkoliv generalizovat, nemají i zbytečné věci v tomhle, dokonalosti-velmi-vzdáleném světě své místo? Odstraňte všechno nesmyslné z nedokonalého života a ztratí dokonce i tu nedokonalost. Zůstal by prázdný.

Mardou byla beznadějná romantička, příjemně usazená ve své cestě - nevinné cestě životem, kterému dávala zvláštní nádech oduševnělé lásky. Nechte jí začít mluvit a jen tak nepřestane. Postavte ji k někomu, kdo se jí zrovna moc nezamlouvá - většina lidí na světě, podle jejích slov - a sotva otevře ústa. Kouřila až moc, svůj lístek a vlak ztratila snad vždy, když nastoupila, tolik zahleděná do svých myšlenek, že zapomínala jíst - připomínala jednu z hereček starého italského filmu - jako tyčka s očima. Ráda bych vám ukázala její fotografii, ale žádnou nemám. Nesnášela, když jí kdokoliv chtěl fotit. Žádná vášeň zanechat za sebou Portrét umělce zamlada. Kdyby se však přece jen našla fotografie Mardou z té doby, vím, že by to byl ideální důkaz toho, jak speciální určití lidé dokážou být.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 stuprum stuprum | Web | 25. ledna 2015 v 4:50 | Reagovat

Jojo, žeru takové buchty, tyčky s očima. :D

2 Shaylahenty Shaylahenty | E-mail | 12. září 2018 v 5:32 | Reagovat

Absolutně nová aktualizace balíčku SEO / SMM "XRumer 16.0 + XEvil 4.0":
captcha řešení Google, Facebook, Bing, Hotmail, SolveMedia, Yandex,
a více než 8400 dalších kategorií captcha,
s nejvyšší přesností (80 až 100%) a nejvyšší rychlostí (100 img za sekundu).
Můžete připojit XEvil 4.0 k nejoblíbenějšímu softwaru SEO / SMM: XRumer, GSA SER, ZennoPoster, Srapebox, Senuke a více než 100 dalších softwarů.

Zájem? Existuje spousta nepřehledných videí o XEvile na YouTube.
Hodně štěstí!

http://www.sneth.com/forum/viewtopic.php?f=2&t=16311

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama