close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

And if I die tonight, would it all make sence?

26. března 2015 v 17:33 | D^ |  Zkoušet to se životem
#číslo
Schovaná za masku z masa a kostí,
proplouvám řůžemi niterních zlostí.
Vzpomínám: kam se podělo tolik lásky?
postavím zeď mezi nás a hlásky.

#jinýčíslo
Projdu slepou ulicí
ulicí mužů - potkaných i nepotkaných.
na konci osud můj bdící
červenou nití neprotkaný
Nad sebou propast
a pod sebou nebe.
zdivočet je slast,
pro život volím si tebe.

#ještějjinýčíslo
Příteli, promiň mi, chci Tě jen seznámit se svou koncepcí sebe sama.



Nemám ráda opilecký sny. Hlavou se mi míhá tisíc věcí a jsou až neuvěřitelně těkavý. Do toho mi nahlas hraje mix několika písniček a jejich texty splývaj v jednu. Nejde to ztlumit. Cítím se fajn, jsem zabodnutá do peřin. Ale jak jsem se k nim dostala dnes?

Možná není správné vypisovat každý okamžik. Možná mám co říct a možná nechci. Dělám špatný věci. Mám moc práce na to, abych se bavila. Na druhou stranu - co je život? A tak se nechávám unést. Abych dopadla skoro nejhůř. Jako vždy - nebudu dělat ostudu svému princeznímu jménu, že? Zprvu řešíme krizi s M., proč plánuju koncert, pak jakože nejdu, pak ona se ptá na společný skupině kdo půjde. Nikdo nereaguje. Místo toho chodí soukromý zprávy jen mě. A všem to hoří z očí a já se cítím jako oběť. Oběť oblíbenosti? Oběť organizace? Tak jsem to přece nechtěla. Mnohem radši vytvářím fungující celek, který se má navzájem rád. A žije. Nechci slyšet to, co slyším. Jenže i když já nejdu, tak je odcházecí sraz u mě. A tak se děje, že jdu taky. O. mě opíjí a mě to nevadí. Je mi to už jedno. Vyděsí mě jen věta "já vás mám všechny rád ale vybral jsem si tady doru", ale snad je to jen takovej kec. Doufám. (Nerada bych se zas zapletla do kolotoče, že někomu rozmlouvám jeho divnou holku a on jí pak nechá a tak nějak očekává, že se k tomu postavím, což nedělám. A všichni jsou nespokojení. Takže už to nedělám. Prostě ať si žijou.) Kamarádi, kteří tráví volno u hracího stolu, s povahou, která se kolem majetnictví netočí, dokáží způsobit pěknou kocovinu. Takový je O. Ale podstata věci je, že jedeme do klubu na Strahov. Je tam spíš celý Podolí, a my, kamarádi z mokrý čtvrti, tam všichni rozjedeme roztomilý pogo a kapela se nestačí divit. Extáze. Podstata je v tom, že život se otáčí jako kolotoč. A mě se tak nějak nechce uhnout.
Ráno na posteli přemítám, jak se život změnil. Dřív bych přišla do klubu, nikoho neznala, tancovala, pak odešla a asi pořád nikoho neznala. Teď vejdu a znám většinu. A ten zbytek poznám za večer. Je to povrchní. Objímání se. O tom je ten večer. Asi mi chybí lidi, i když si namlouvám opak. Taky s O. probouzíme naše rozepsalý myšlenky. Koupil mi v noci mandarinku. To je mnohem lepší, než ty drinky. Dobrý večer, jednu mandarinku. Chudák ten pán, musel bejt zmatenej. Ani jeden z nás neví, proč jsme část noci spali na schodech. A já zas bůbec nevím, že se nás někdo snažil překročit. A jakto, že jsem pak vstala a vyčistila si zuby. Autopilot ve 4 ráno. Vlastně netuším v kolik.

Víte, pořád nevím k čemu mířím. A možná se to jen tak nedovím, když budu pořád takhle hýřit a porušovat svoje vnitřní sebezapření o pokus být hodná holka. Asi neumím být hodná holka. Když teď ale ve vzduchu cítím svýho anděla, nemám strach. Nemám strach nikam nemířit. Protože to není důležité. Ať je to jak chce, zase se to změní. Je to ten kolotoč. A i když se náš smutek šíří jak srdce v kůře stromů, pořád všechny naše kroky míří jen domů, domů, domů...

___________________________________________________________________________________________________


Show me the life with the meaning
Give me what I will not burn
Show me how to love without reason
Teach me what I still need to learn

And pour us both a drink my friend
Come here
And pour us both a drink my friend

And if I die tonight
Would it all make sense? Would it all make sense?
And if I die tonight
Would the wind chip away at my soul forever?

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 stuprum stuprum | Web | 27. března 2015 v 2:35 | Reagovat

Volíš si Pokemona. :)

2 Someone Invisible Someone Invisible | Web | 27. března 2015 v 23:06 | Reagovat

To s tim pokémonem to ve mně evokovalo taky... :D

3 paralelnisvet paralelnisvet | 28. března 2015 v 0:07 | Reagovat

[2]: to přeci mě taky, jinak bych to tak nenapsala :)) to je velký projev důvěry, ne? :)

4 mojetemnejsistranka mojetemnejsistranka | 29. března 2015 v 0:53 | Reagovat

Tenhle opilecký sen je v hloubce, zmatenosti a nevyřčenosti něčím krásný. Být hodná holka je někdy nemožně těžké, někdy strašná nuda, někdy jediné správné rozhodnutí, a - bůhví - možná vždycky všechno dohromady. Nechci Ti radit. Na Tvým místě bych si tohohle stavu užila do mrtě. Na Tvým místě bych asi dopadla o dost hůř. Nic, nic, nevšímat mě, já tu vlastně nejsem, už 10min spím, jak jsem slíbila.. heh, s těma Pokémonama jsme tu jak sraz pamětníků :D

5 bludickka bludickka | E-mail | Web | 29. března 2015 v 18:27 | Reagovat

Já začínám trpět obsesí co se týče vypisování každého okamžiku. A dělání špatných věcí... ach jo. Až se spíš začínám ptát, jestli dělám taky nějaké dobré :)
Oběť oblíbenosti.. To je kouzelný. Chtěla bych si to někdy vyzkoušet :)
Taky se mi zdá, že víc hýřím, než mířím :) A jako hodná holka asi jenom vypadám...

6 paralelnisvet paralelnisvet | 29. března 2015 v 22:27 | Reagovat

[5]: víc hýřím než mířím :)) to je náš cíl, ne? :D
Podle mě to zas takový terno není, ta oblíbenost. Každý čeká, že zavelíš. Ale já se chci taky schovat do kouta a být ta neviditelná :) Ale nestěžuju si! A neříkej že nejsi oblíbená!:)) Minimálně já (+další) Tě v oblíbených mám :) )

7 Val O. Val O. | Web | 29. března 2015 v 22:50 | Reagovat

všichni jsme si vzpomněli na Pokémony, to je super!
noční život skvěle zaplňuje díry uvnitř našich podstat. já ho sice tolik nežeru, ale chtěla bych umět nebejt hodná holka. o něco víc.

8 paralelnisvet paralelnisvet | 29. března 2015 v 23:17 | Reagovat

[7]: já vlastně nevím, jestli ne to "noční život" já jsem jen málokterou noc spící. ... a vlastně i málokdy s tím popíjením vylezem jinam, než do naší megapostele...No, navíc já to teď nejvíc flákám.

9 soul-underground soul-underground | 30. března 2015 v 2:22 | Reagovat

Báseň je nádherná...

Koncepci opileckých snů jsi si vystihla přesně :D

Mandarinky... A vůbec ovoce mě zachránilo nesčetněkrát. Když jsem si polomrtvý v průběhu zimní noci mohl kousnout do jablka... :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama