close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

How do you destroy a monster without becoming one?

22. května 2015 v 2:00 | D^ |  Zkoušet to se životem
Je nutné začít se zkouškovou náloží psaní o ničem. Jen o depresích ze sebe. V takovým stavu nemůžu být v pohodě.

Musím pryč od lidí. Zůstat na koleji je nereálné. Chci přes noc pracovat, ale to bych musela zhasnout a dělat že neexistuju. Svítit po jedné v noci je něco jako němá výzva.

Venku divný zvuky. Jdu se podívat. A říkám si ach - V...ch, ten musí dělat bordel pořád. "Co děláš D.?" -- "Jím řekdvičku.".
Minuta vteřina a jsou nahoře. V pokoji mám velkou tašku, z které něco podezřele vytéká, prázdný sud od piva a dva opilce s naopak plným fernetem. Druhý vypadá jak Tomáš, to mě rozhodí. Konverzujeme na téma hodné noci a opilých mladíků a potápí je zklamání z toho, že nemají navrch.

"Víš co je na tobě nejdivnější? Ty se napiješ a nikdo tě nepoznává - vždyť se podívej, ty jsi taková slušná holka. A pak přijdeš s tím tvým kamarádem co nás všechny zve a jsi taková dračice."

No. Možná bych to měla přehodnotit. Možná nechci vědět, co si všichni myslí. Ale ten kamarád, co mě opíjí, ten O., co mi po meziblokách ráno přijde říct "nevím, jak mě vidíš ty, ale já to mám pořád stejně jako v prosinci, chci tě mít pro sebe", ten teda dorazí taky, aby ho mohli pozvat na panáka jednou oni. A už tam mám tři. (ten jsem to napsala hodně nenápadně)
Pak už to jde rychle.

Ne pánové, dneska vážně žádná párty není. Zvonek (nemáme) a za dveřmi K-HR. Jde mě jen pozdravit po cestě z baru a přát mi dobré zkouškové. Po pitce je vždycky milejší. Tak mám 4. Krmí nás historkama. A výkřik "každá holka má ráda sójový mlíko" si zaslouží objímání.

Minuta vteřina a K_šéf. Slyší, že se u D. něco děje, tak mě jde "zkontrolovat". Stejně se na mě chodí prostě jen podívat a schovává to za pořádkovou službu. Jsem na všechny moc milá, tak se nebojí zaklepat kdykoliv. Občas se to vymstí, žejo. Nakonec se mi jich sešlo 10. Úspěšně (a s úměvem) jsem je vykopala, vytřela si podlahu a šla spát.


_______________________________________________________________________________________________

Dlouhé dny za monitorem. S myší v ruce. A pocitem, že to není dobrý. Nevadí mi vlastní život. Spíš to, že se mi nelíbí moje práce, moje výsledky. A nedokonalost. Pořád se sebou bojuju.
Internety mi střídavě vadí, střídavě z nich čerpám. Mám na fejsbukách Prince. A nutno říct, že nikoho dalšího, kdo se ve svých veřejných projevech ohání výrazy hepertrofovat, metafizocký imperativ nebo bezprecedentní. Ještě, že má v kruzích jen ty svoje filosofy (a právníky?) U většiny mých kamarádů stačí použít pár složitějších obratů a už googlí.
Jednou jsem u něj četla takovou tu obíhající výzvu oblíbených knih a rozhodla jsem se si to tady uložit. Nejroztomilejší mi totiž, pánové, přijdou ty vaše myslící mozky. (A možná je to na něm taky to nejvíc směšné :) )


Vždycky čelíme historicismu. Pokud bych měl vyjmenovat knihy, které měly na můj život největší dopad, musel bych tam zařadit i W. Smithe, autora opulentního braku, který mě vlastně ve 12 přivedl ke čtení prózy. Tak tedy níže 10 knih, kterých si k 13.10.2014 nejvíce vážím:
Faulkner: Absolone, Absolone, (protože jedinečně spojil modernismus a mýtus)
Proust: Hledání ztraceného času (protože jedinečně diagnostikoval zhroucení moderního člověka do sebe sama a slovy Freuda přiznal náhodě právo určovat naše osudy. Proust uskutečnil největší revoluci proti vší filosofii, jakou jsme doposud poznali)
Nabokov: Lolita (protože povýšit frivolní puberťačku na symbol veškerého umění je nádherně troufalé)
Baudelaire: Květy zla (protože mi dal poznat, že útočištěm před banalitou věty v próze je lyrika)
Pound: Cantos (protože byl posledním američanem prožívajícím tragédii evropy)
Shakespeare: Hamlet (protože si dovolil pochybovat)
Camus: Cizinec (protože trpěl za to, že jeho soudci nechtěli dopřát Bohu klidný odpočinek)
Dostojevskij: Bratři Karamazovi (protože všechno štěstí světa nestojí za jedinou slzu malého dítěte)
Heidegger: Bytí a čas (protože mi ukázal, že filosofická kniha může být mýtem)

W. Smith: Řeka bohů (protože mi bylo 12)

_______________________________________________________________________________________________


Jestli je symbolem města jablko, pak je jeho typickým zvukem houkačka sanitky. Asi se tady každou chvíli někdo snaží umřít. Ale co bolesti, u kterých se siréna neozve. Jako bolest srdce. Jak velkou bolest způsobuje strach se znovu zamilovat? Přemýšlím o tom, co všechno už se mnou nepohne. A jak mi to přestává být líto. A to všechno proto, že nechci, aby se mi to dělo. Když mi jich bude líto, tak to budu já kdo zůstane smutný. Ale stejně v koutku (prstu u nohy, roztřepenýho konečku vlasů) věřím, že se ještě nechám zachránit.

_______________________________________________________________________________________________


Jsou dvě ráno a v televizi je věštkyně. Tuhle čarodějku jsem poslouchávala v létě, když mi taky práce nedala spát. A říká:
"Když nasednete do letadla, taky vás poučí, že v případě nouze musíte nejprve nasadit dýchací masku sobě, pak teprve dítěti nebo starému člověku. Nebo člověku v nouzi. Protože když dojde kyslík vám - TAK UŽ NIKOMU NEPOMŮŽETE.
Taky bych se chtěla z toho poučit. Mě totiž občas dochází kyslík. A nejhorší bude, až mi dojdou slzy.

*podepisuju a běhám. co děláš ty?*
_______________________________________________________________________________________________


*dnes/včera pro vás nový cover od PMJ*
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 stuprum stuprum | Web | 22. května 2015 v 2:27 | Reagovat

Kolize s realitou působí monokly. :)

2 Veršotepá Veršotepá | E-mail | Web | 23. května 2015 v 17:13 | Reagovat

Nejdůležitější je, umět si svůj egocentrismus obhájit. Věštkyně jsou super. Jen škoda, že lžou. O tom, že celý život nemíří do hroudy sraček pohodlně vystlané penězi. Jinak jsou to docela milý paní (častěji možná slečny), řekla bych.
(Normální lidi jsou nudní.)

3 michie michie | Web | 24. května 2015 v 13:00 | Reagovat

Áno, už mám po maturitě a s klidem si můžu dát nohy nahoru :)

Já vím že ty známky pak nikdo neřeší a jde jen o to, to udělat. Ale asi každýmu jde o jeho vnitřní klid :D Taky už teď můžu každýmu říkat, že je to všechno v pohodě :)

Z češtiny jsem měla načteno jen těch 20 knížek k ústním. Didakťák jsem nakonec dala sice jen o bod, ale na 2 :D a samozřejmě to nakonec nebylo tak těžký a spíš si říkám, že jsem tam nasekala spoustu zbytečných chyb :) ale už se znám a v testech je to u mě úplně normální :) a celkově mám z češtiny za 2 :) vytáhla jsem si sice mojí neoblíbenější knížku, kterou jsme vždycky s taťkou poslouchali po obědě, ale zasekla jsem se tam na druhym úryvku, protože jsem se na to vůbec nekoukla doma a na potítku jsem měla největší okno :D

O svaťáku jsem se potila nad výtvarkou, v den maturit jsem už uměla jen prvních asi pět otázek a šla jsem tam s tím, že buď to nám na 4 nebo v září, vždyť o co jde :D ale doprovázelo mě štěstí a vytáhla jsem si pravěk, takže 1 s přehledem :D
no jsem ráda, že to mám konečně za sebou a od zítra se začínám věnovat svým věcem, včetně blogu a tak 8-)

4 michie michie | Web | 24. května 2015 v 14:51 | Reagovat

Děkuji, děkuji :) jedny přijímačky už mám za sebou a další mě čekají už 2.6. :)

5 tokmlhy tokmlhy | E-mail | Web | 24. května 2015 v 18:39 | Reagovat

Zdravím tě,
ráda bych ti nabídla možnost autorské spoluúčasti na připravovaném knižním projektu mé sestry.
Úkolem je napsat vyjádření jakéhokoliv rozsahu, žánru a jazykových prostředků na téma "nejhorší situace v mém životě a nejlepší cesta z ní ven". Doplňující fází projektu je zodpovězení dotazníku na téma, který se zabývá životními hodnotami.
V případě zájmu o bližší informace, prosím, kontaktuj mou sestru Kristýnu Kohoutovou na e-mail kristynakohoutova@email.cz, případně na facebook do zpráv na facebook.com/KristynaKohoutovaCZ.
S pozdravem,
Alexandra Kohoutová :)

6 soul-underground soul-underground | Web | 27. května 2015 v 19:37 | Reagovat

Nenávist okolí či láska, obě jsou to sestry, která tě uvrhnou do otroctví. Kéž by šlo zabít ego bez pomoci drog, pak by se žilo líp.

7 paralelnisvet paralelnisvet | E-mail | Web | 27. května 2015 v 19:57 | Reagovat

[6]: Snad mám ještě špetku uzemnění a vím, že to není láska okolí ale jen zvědavost, jestli nedávám zas alkohol zdarma :D (opilost je štědrá, hihi)

8 bludickka bludickka | E-mail | Web | 27. května 2015 v 21:16 | Reagovat

Tenhle typ večírku neznám a tak třeba lehce závidím :D
Výčet knížek se povedl, tohle bych dohromady nedala :D
Nasadit si masku. Je to pravda. Ale je to složitější, než snažit se jí nasadit druhýmu. Jako bych si myslela, že pak jí třeba nasadí někdo jiný mně...

9 paralelnisvet paralelnisvet | E-mail | Web | 27. května 2015 v 21:51 | Reagovat

[8]: ten výpis knih je boží, však je to Princ. Ale tím jeho kvality asi končí a já už nejsem tak slepá.
S maskama si to musím rozmyslet :D

10 Clairka Clairka | Web | 27. května 2015 v 23:01 | Reagovat

Zítra jdu na zkoušku, mám pocit, že jsem úplně vygumovaná, nedělej si nic z toho, že se ti všechno zdá nedokonalé, protože právě ta nedokonalost dělá svět zajímavý.
Myslím, že tyhle zkouškový depky jsou hlavně zkoušky víry a tak nepřestávej věřit, že všechno může být lepší a že každý je dokonalý. Svým způsobem.

11 Háčko Háčko | Web | 28. května 2015 v 2:20 | Reagovat

Alkoholu sa musí človek popri skúškovom dosť vyhýbať, čo ? :D Mala by som si zobrať ponaučenie, aj keď teda nemám skúškové (bože chráň, ak sa ja na výšku vôbec dostanem :D), ale len obyčajné doháňanie známok. Inšpirujem sa každým človekom, čo sa snaží zlepšovať, čo sa učí, pretože ja to nedokážem. Ešte sa neučím, ešte pár krát niečo požijem, kým mám voľno a potom budem pri každom neúspešnom pokuse čítať tvoj blog, pretože ma velice motivuje :D
To s tými knihami sa rozosmialo :D A potešilo. Tiež ma stále baví čítať/alebo to vidieť aj v reále, ako sa ľudia len tak zjavia pri zmienke o alkohole :D Svietiť o jednej ráno bola u nás tiež výzva, kým som žila na internáte. Ale len kvôli nočnému, nám, žiaľ, chľastačky tolerovali len v prváku :D
Neskutočne ma baví čítať o vysokoškolskom živote. Osobne by som ho asi nezvládla :D

12 bludickka bludickka | E-mail | Web | 28. května 2015 v 20:18 | Reagovat

[9]: Vím, že je to Princův seznam. Takové kvality by mi asi taky nestačily. Je to efektní. Ale priority mám jinde :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama