close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Kdo vůbec jsi? Ty ma nepoznáš? Já som Pali.

14. května 2015 v 14:35 | D^ |  Zkoušet to se životem
K jádru nadpisu se dostaneme, až se vybrečím nad krásou těch chlápků z Atari Terror. Protože pro mě koncertový zážitek roku. [spousta srdíček].


...aby bylo jasno, miluju toho co zpívá většinou melodie, chichi, zpíval mi do očí, chichi...puberťačka jak má být [srdíčka]...

Abych uvedla na pravou míru vše, koltit se a lámat si žebra (celistvostí jednoho si nejsem jistá) jsem se mohla proto, že jsem z betonu uhrála o malinko víc, než bylo potřeba. A na dnešní zkoušku z ekonomie se vykašlala, protože bylo zkrátka lepší si to užít pořádně. Koupila jsem si černý šatičky, O. nakoupil neskutečný zásoby pití, že to nevypijem možná do konce zkouškovýho. Všechno v nejlepším pořádku. Hrají CTM, pak Curlies (s nimi příběh!), Unholy Preachers a nakonec naše-moje Atari a na noc FastFoodi. Totiž...poslední dobou Atarri poslouchám jen když jdu běhat. A oni mě pohání. A pak na jejich zkoušku začali hrát právě tohle Ghost of Bloodbath a já málem dostala infarkt.

nemusí to nikdo číst odtud....



Taky jsem tam vepředu už čekala, chi. Objevil se St. který už mezi námi nebydlí a společný pletky už máme taky za sebou. (určitě jsem o něm taky nějakou epizodní dobu psala) Rok po tom, co přestal pít drží drink. Chválím ho. Jdu mu ukázat nový kamarády a on se přátelsky zdraví s Blonckou. Hah. Tak jo, svět je malej! No no no, tak spolu paříme. A je to vážlě láska. Zpěváci nám seskakují dolu a berou si osud poga pod velení. Circlepit, wall of death...všechno bylo, pěkně s holčičkama v šatečkách a .. (a on do tho zpíval, což nechápu...beží zpívá...umí to rozjet, tojo). Konec, cítím štěstí a jdu si slepit boty.

..to je on, pořád te, co má ty melodie. Je to chlap, má určitě ženu a děti a tak, ale co....je to tak že:



Na pokoji mě nabírá zhulenej O. Nevím kdy to stihl, ale ok. Jdem k nim na pokoj pro drinky. Chce se objímat, ale pak nás někdo vyruší. Tak opět slavnostní předstírání, oh oh. Pijeme hrušku a jdem pařit na Fastfoody. Takov pohodička na louku, haha. Nojo, akorát trochu narváno. Spadla jsem jen jednou, ale mám krvavej loket. Cizí kluk mi dává pusu na bebíčko. Ten, co mě srazil se přišel omluvit. Ach, já je všechny tak miluju, proč jsou tak hodní? To ani nemusí!

Tancuju si a najednou se vznáším vzduchem. A najednou jsem někde deset metrů od podia, možná víc. Odneslo mě to. Ani netuším, kdo mě tam zvedl. Byla to vteřina.

A když to končí, jdeme zas na pokoj. O. pokoj, za drinkama. Je nás celkem dost. Plkáme a to nás moc neba, tak s M. utíkáme ven, podívat se co zbylo. Kluk z Curlies tam je s kytarou a zpívá. Skvělý. Jen mi to nejdřív nedošlo, tak jsem mu asi zas jako jediná podala ruku představila se. To myslím lidem s nějakou všeobecnou popularitou chybí. Normální přístup. Tak je dojatý. No co se dá dělat, je málo slavnej, haha.

Mizíme do Madonny. Klub a hrajou pro nás něco lepšího. Dvě minuty a někdo mě zas obírá. A není to nikdo z mých. Kluci chtěj vědět, jestli ho maj vyhodit. Tak jo. Pět minut a další. No tak z toho děláme zábavu - sbírám čísla na blbečky. To ale poznáte charakterů za noc! O. neví, co se mnou. A já vlastně taky ne. Pak se tam vynoří takovej velikánckej chlap. Oči má rozhodně někde hodně vysoko a musí se ke mě ohýbat. Krása. Tak se trochu nechám, jsem mucholapka. Ale co, svět - zvlášť ten na podolí je malej. O. ho zná, vesele se vítaj. Tak tancujeme, další blby odpalujem. Jdou na drink a já na záchod, trochu se srovnat. Fuj ty vypadáš. Punksnotdead. Po cestě zpět mě lapí zas ten velkej. Jdem ven, asi. Nevím moc jak vypadá, ale má hezký ruce. Velký ruce. A mě pak tak napadne - co já tady vlastně dělám s tebou, když tě ani neznám. "Ty ma nepoznáš? Já som Pali." Aha - vyprsknu, vyskočím, směju se do dlaní. TEN Pali. No oujé. Když je někdo na Podolí někdo, tak ho znám. A to je ten typ, co spravuje podolní síť a smazal jim veškerou dokumentaci jak to udělal protože s ním nemluvili slušně. Dávala jsem mu vnitrohlavové palce nahoru, když jsem to slyšela. Božské pomsty, to mám ráda. A přece se chovají jak prasata, zasloužili si. A teď jsem tady s ním. Směju se nahlas.

No, nicméně. Podaří se mi odmítnout všechny nutivé nabídky od toho tulivýho chlapa. Žádnej výlet na Motol, to se ti nepodaří. A jsem ráda, že nechci jet. I když jsem prakticky dost opilá na to, abych O. odkejvala třeba i Maroko. Nechávám ho za sebou z pocitem "sakra to nevyšlo" a přesně tak to i říkám. Vlastně jsem dost odrzlá. Na něj i na všechny. Tak je z toho celý rozněžnělý a rozjíždí kolotoče řečiček o kráse. Páni, jak mě to vadí! Vedeme debatu na téma sladké řeči. Kdy jako jindy je chci slyšet. Trochu mě mrzí, že mám ztracený iluze. Že tomu nevěřím, i když bych mohla. Ne proto, že by to mohla být pravda, ale proto, že je to sakra uplně jedno. Je noc, je party, všichni mají dvě promile a tak. No ale. Když si pomyslím, že to není on, kdo se mě tam snaží zlomit, když si pomyslím, že je to někdo jiný, tak vím, že bych to ještě dokázala. A vím to dost. Jen se osud má tak, že mám vedle sebe slováka, co mi valí klíny do hlavy, jak moc rád "by som ťa spravil". Příkrý osud.

Jdu spát a na telefonu zpráva od O. kdybych cokoliv potřebavala ať píšu. Mínus dvě hodiny. Tak píšu něco jako omluvu. A otázky na tělo. Jestli bych chtěla, aby mě odtáhl od toho týpka co po mě lezl (nějaký mladíček ekonom, nebo nevím, taky mi nechal číslo, koukám). A tak to ukončujeme jakože jo, co taky říkat. Taky tím, že mi příšlo, že K. by to udělal hned, podle pohledů co jsme si vyměnili. A pak ho prý šli složit spolu, což je milé, když se za vás jdou prát kamarádi. Fakt, posílám jim srdíčka.

Nakonec K:šéfpodoli na chodbě. Že prej příští mezibloky dělám já. Pořád mě do toho někdo naváží, že jsem na to vhodná. Ale copak oni nevědí, že já chci hlavně být na druhé straně?

Chtělo by to nějaký epický závěr.
Píšu O., ať si z toho mužolapení nic nedělá, že nabalit tam pět chlapů je sožitý asi tak jako rozříznout rohlík kterej nechcete jíst. Nijak mě to netěší ale taky je mi to jedno. Vůbec na to nepotřebujete nic. Ani krásu, ani prsa. Stačí nebýt chlap. Lepší jsou ty noci, kdy jsem tam jen s kamarádama a nikdo nic nezkouší. Nebo když jsem tam s někým, kdo je semnou i jindy. Ale to se teď už nneděje. Protože já se zas vyhýbám vztahům, nebo vztahy mě. Kdo ví.

...až sem.


A vzhledem k tomu, že jsou tohle jen kecičky o tom, jak jsem se zas jednou opila a jak jsem pak v noci nějakýmu trdlu se srdíčkama v očích vykládala, že s ním nikam nemůžu protože ani nevím, co se svým životem. A byla jsem z toho smutná. Ale den byl krásnej. Líbilo se mi vykřičet si hlas na atari. Moc. To byla moje velká iluze života. A M. to natočila.

Chtěla jsem Vám ale pustit něco jinýho. Tohle:

Pro pěkný den navrhuji sjet celý YT playlist, co se nabízí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 stuprum stuprum | 14. května 2015 v 14:48 | Reagovat

Och, jdeš po těch akcích skoro pod kůži. :D

2 Beatricia Beatricia | Web | 15. května 2015 v 11:46 | Reagovat

Co ty víš o tom, co já považuji za záživné čtení? Tak například tento článek pro mne vůbec nic neznamená. :-?

3 paralelnisvet paralelnisvet | E-mail | Web | 15. května 2015 v 12:10 | Reagovat

[2]: a jak Tě napadlo, že je to myšleno zle? O.o ...to ani omylem, jen je mi malé bludičky moc líto, není to žádná fikce pro záživnost/nezáživnost, to je opravdový život na který někdo dupal...NIJAK tím nenarážím na Tebe, tak prosím trochu klidu :) (Taky to číst vůbec nemusíš, není to pro lidi, však víme.)
Oh bože, snad je to pátkem! :)

4 Beatricia Beatricia | Web | 15. května 2015 v 15:15 | Reagovat

[3]: Jsem moc ráda, že se to vysvětlilo, mě to totiž mrzelo a obávala jsem se, aby se to nedotklo bludičky, že ten její osud nějak zlehčuji. Naopak, mě to velmi dojalo. Přeji ti hezký víkend a už se na mne nehněvej. ♥♥♥

5 Veršotepá Veršotepá | E-mail | Web | 15. května 2015 v 16:16 | Reagovat

Škoda, že nikdo neděla grunge festivaly (koncerty jsou totiž moc krátký...a i těch je vlastně jako šafránu). Asi bych si to užívala obdobně.
Líbí se mi tvoje štěstí, nadání "být holkou". Taky mám štěstí. Ale jiný.
(Velký ruce jsou dar. U muže.)

6 paralelnisvet paralelnisvet | E-mail | Web | 15. května 2015 v 16:42 | Reagovat

[5]: na to jsme moc malé městečko, hihi...a i u nás vlastně není zaměření, prostě jak se to domluví, každý rok na tom maká někdo jiný ;)
...a víš co? ono to vlastně není štěstí, jen jsem se jeden den zvedla od počítače, od výkresů, od "musim"...prostě jeden den člověkem :) nic moc štěstí to není ;)

7 Veršotrpá Veršotrpá | E-mail | Web | 15. května 2015 v 17:18 | Reagovat

[6]: Já myslela obecně, tuhle zapšklou republiku. A vlastně i Svět. Grunge je šileně nedoceněnej. A tím myslím i v metropolích, jako je třeba Ostrava :D

Jestli je pravda, co říkáš, je to Tvé štěstí ještě větší, než jsem si myslela...

8 paralelnisvet paralelnisvet | E-mail | Web | 15. května 2015 v 17:58 | Reagovat

[7]: tak to děkuju, chci tomu věřit :)

9 Val O. Val O. | Web | 15. května 2015 v 22:23 | Reagovat

mám velkou radost, že už ti to funguje!
vintage creep mě odrovnalo, je to úplná dokonalost sama.
jsem ráda, že máš kamarády, který zaženou otravy, když je třeba. a taky, že se bavíš a vypadá to, že se máš dobře. snad v rámci možností? a i kdyby, tak je to lepší než smutky. neustálý.

10 soul-underground soul-underground | Web | 16. května 2015 v 22:53 | Reagovat

No koukám, tady se někdo umí bavit :D Přečetl sem i tu část co se číst nemusela, a došlo mi že musím v brzké době zase jít chlastat :D

11 Clairka Clairka | Web | 18. května 2015 v 14:11 | Reagovat

Ooo, děkuji, zase musím jít někam pít a tancovat a blbnout, ale nejdřív zvládnout zkoušku, aby si mě ve škole ještě chvíli nechali. Ale ted jsi mi připoměla, že tyhle okamžiky jsou ještě reálný a ne jenom zapomenutý někde daleko vzadu.

12 Someone Invisible Someone Invisible | 18. května 2015 v 18:30 | Reagovat

Já myslela, že chodím "ven" s někým, s kým se nemusím bát toho, že by v tom bylo cokoliv jinýho než ryze přátelství. Bum. A jak jsem na tom teď. A to s těma chlapama. Jo, prostě stačí bejt holka a vypadat, že nemáš přítele-kulturistu a už abys je odháněla holí někdy...:/ (někdy je to ale sranda)

13 Berry Berry | Web | 19. května 2015 v 13:09 | Reagovat

Ta, co jsem si měla opravdu poslechnout, se mi moc líbí, začínám sjíždět playlist. K počítání elmagu to bude vhodné.
Já jako žena nějak nepřitahuju chlapy. Spíš to asi neumím poznat :-D Vyrůstám mezi nima od malička. Ale až by mi někdo řekl, ty ma nepoznáš, já som hocikdo... To bude den D.

14 paralelnisvet paralelnisvet | E-mail | Web | 19. května 2015 v 17:54 | Reagovat

[13]: ke každýmu, i fyzikálnímu (m)učení se toho hodí! Je to vážně povedené, jsou to hvězdy a za vším stojí pianista :)
..hodně štěstí u zkoušek. Jsou ted důležitější než slováci :D

15 Háčko Háčko | Web | 22. května 2015 v 0:19 | Reagovat

Baví ma čítať ťa :D Pretože nech je život akákoľvek drina (v tvojom prípade okrem iného aj tie skúšky, ktoré ma desia asi tak ako desí čerta kríž), príde čas aj na to sa baviť niekde medzi spotenými kričiacími telami na koncíku. Niet nad takéto atmosféry. Toto mi bude cez leto chýbať, pekne si ma namotivovala zažiť niečo takéto ešte pred letom. Každopádne, it's great that music keeps you going (patsto chýb v jednej vete), veľa šťastia so skúškami. Don't forget to have fun :)

16 bludickka bludickka | E-mail | Web | 27. května 2015 v 21:15 | Reagovat

O. je ještě stále aktuální? Dlouho jsem tu nebyla koukám :) Na takovej koncert bych šla taky... Moje boty po pátku asi neslepí nic. Podrážky dneska nic nevydržej. Vlastně mi to celý připomíná můj víkend :) Jen to, že nevím, co se životem, jsem říkala stromu a ne člověku. Nestačí nebýt chlap. Ale stačí být žena a smát se. Od srdce. Stejně jsem zvědavá, jestli se někdy někde jednou potkáme :)

17 paralelnisvet paralelnisvet | E-mail | Web | 27. května 2015 v 21:48 | Reagovat

[16]: hej já tomu věřím, zatím tě vyhlížím na akcích, ale málo chodim :D budeme tomu muset pomoct, ale chce to ještě čas a já mám plány a nakonec to bude vážně sranda a překvapení.

O. je aktuální - možná dnes víc než jindy, jen už o tom asi nechci moc psát, je to duševní kýč. Je aktuální proto, že je tady "dnes", že tady chce být. (A že se nebráním.) Mám dojem, že je prostě na řadě. Taky nás to oba teď trochu zachrání, ale chybí tomu láska až za hrob. Jen aktuální náklonnost. Asi jsem už duševně plochá, což?

18 bludickka bludickka | E-mail | Web | 28. května 2015 v 20:19 | Reagovat

[17]: Až se ti někdy bude chtít, tak pošli seznam akcí, na kterých by ses mohla mihnout. Třeba na nějakou z nich vyrazím :)
Pro aktuální náklonost mám pochopení :) I když se snažím držet ji v nějakých mezích. (jak dlouho asi...?)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama