Život má zběsilé tempo, počkáme.
20. června 2015 v 17:50 | D^ | Zkoušet to se životemKomentáře
Naozaj mi príde, že máme podobné myšlienky a práve preto hádam, že sa ti tá myšlienka páčiť nebude, ale napíšem to. Knihy vedia byť omnoho dôležitejšie ako ľudia, preto si toho burana nevyčítaj, len treba vedieť, kedy má človek čítať :) čo sa týka toho konca - keď to príde, tak to príde. Do tej doby zapisuj vety aj s číslom strany :)
Nikdy není tak zle aby nebylo ještě hůř.
Taky jsem dříve četl za chůze... dokud jsem nepotkal kandelábr. ![]()
Ty jo
Začíst se do knížky takovýhle způsobem se mi při pohybování nepodařilo. S tím koncem nevím. Konec je nový začátek.
Báseň krásná a to rčení bez toho alkoholu taky.
čti si baudelaira a začne se ti zhnusit svět
choď do dejvické klubovny a všechno se zase spraví :) jednou si pobleješ v tramvaji a podruhé v ateliérum.
ps. sry, trochu jsem předávkoval kofejnem takhle po ránu
[6]: nevím, jestli mi Baudelaire hnusí svět, spíš se. Jen to taky vidí, hah. Problém je, že z dejvic teď spíš utíkám, než bych se tam spravovala a tak nebleju v tramvaji, ale omdlívám v metru po cestě do ateliéru. Kouzelný kolotoč! ![]()
Konce a smrt, to je skvělá náhoda, že jich obě máme v posledních dnech plnou hlavu. čti dál a přecházej domy, není na tom nic na škodu, má milá Dorko.
Pořád se ti nestává, že s knížkou pomalu bouráš pouliční lampy. Nebo že cestou z hospody zapomeneš odbočit domů a prostě jdeš dál, za město a koukáš na hvězdy...
Kdo o sobě alespoň ví, že se nechová úplně nejlépe, je na tom líp než ti, co jsou podle svého úsudku svatí, takže nevěš hlavu a na situaci doma se vybodni, stejně je to jen jejich problém...
asi to nakonec náhody nebudou. o to je to horší.
je mi líto, že se ti tohle děje. jako by toho snad nebylo dost, viď? "a už vůbec nic necítím k životu. mám intenzivní pocit, že mě spousta lidí nenávidí." - je mi z toho šíleně smutno, snad proto, že jsem na tom stejně a představa, že jiná lidská bytost tohle prožívá, je dost zdrcující. tenhle život je poměrně zdrcující.
Je pěkné "potkat" blog, který žije už tolik let. Máš pravdu, podle starších článků jsem tě poznala. Jinak pro připomenutí - jeho blog je (spíše byl
) http://skybobcfi.blog.cz . Pořád se snažím vrátit k blogování, Bob, ten už to ale vzdal, nemá chuť. Je to trochu škoda, ale nevadí mi to, teď máme jiné, společné, zájmy. :)
Každopádně podle tvých sobotních řádků mi připadá, jako bych tě znala. Píšeš pro mě srozumitelně nesrozumitelnou cestou, se kterou se maličko ztotožňuji, maličko oponuji a taky maličko "nepochopuji", oč kráčí ve tvé hlavě.
Když se nejlepší kámoš chová jako sfině, začni se chovat taky jako sfině. Z těch dvou sfiní se většinou stanou ještě lepší přátelé nebo absolutní nepřátelé. Záleží na vás.
[7]: Baudleaira čti - zlepší ti svět. Ponoř se do něj, dá ti víc, pokud se zamyslíš a převedeš každý jeho verš do své fantazie a ztotožníš se s ním. Řekneš si pak, život je nádherně hnusnej a já si těma sračkama projdu ráda, pak se vožeru, zazpívám si, zašukám si vypnu mozek a půjdu snít o blbostech, které mi dělají radost. ![]()
Nad koncem asi uvažujem každej jinak, že?
Mír a lásku, na to si počkám. Alkohol chci hned.
...zatí mám jen články na blogu...moooc hezký a výstižný!
Taky se občas začtu a zabloudím. A je fajn si říct, dnes spěchat nebudu...
A konec? Člověk si vždycky říká, co si bude říkat. Ale když jsem ležela dobitá s kapačkou po jednom pádu z výšky a vracelo se mi to a bylo to příšerný, tak jsem si říkala, že se mi asi nechce umřít... A taky jsem si uvědomila, že i když jsem měla pocit, že když budu křičet POMOC a dokud nepřestanu křičet, neumřu, tak jsem mohla. Ale nějak se nestalo. Ale pochopila jsem podstatné. Není hrozná smrt. Je hrozné umírání...
A po tom všem tě dál štvou lidi. Ale vlastně seš ráda. Protože seš.
Ahoj,
děkuji Ti za komentář u mého článku, máš pravdu, lidé mají prostě strach z neznámého, no strach je od toho, aby se překonával, třeba se to časem zlepší.
A do háje! Zase ty předpoklady. Jednou budou mít lidi odvahu se jim vzepřít. Ale to už tady asi nebudu...
Aktuální články
- Lehoučké křehké dobro.
- I found something worth waking up for.
- Navždy, to je ironie, kterou nepohřbíme.
- opustit všechny zatvrzelý role u modrý zdi s vesmírem
- Byla to opuštěnost, která způsobila válku.
- Za večer můžete slyšet i třicet skvělejch názvů článků a stejně si je nezapamatujete.
- To nech na potom!
- Oživení smyslů zbavení
- S jednou nohou přišitou ke vzpomínkám.
- I try to be positive, you're a fighter, so fight, wake up and live







Krásko, mrdej víc děvky, zasloužíš si to víc než kdo jinej. I když to někdy nejde tak lehce, chápu to... <3