Zkrátila jsem si ramínka u podprsenky sešívačkou a cítím se jako opravdový inženýr.
18. června 2015 v 7:01 | D^ | Zkoušet to se životemKomentáře
<3 Srdíčko jsem nenašla, ale asi tě miluju ještě víc
Působíš trochu rozpolceně... vyjdi si do přírody a zklidníš se. :)
Ty skončíš jako cínový vojáček! Roztečeš se vlivem enormního tlaku. ![]()
Hm, můžeme si plácnout, další z(a)tracený schizofrenik do party. Já vždycky zkouším víc cvičit, prolejt se třema litrama kafe a následně vody, víc psát, víc číst a víc spát. Teď je alespoň za námi ten pitomý školní rok, takže se můžu věnovat tomu, co mě zajímá a tomu, co potřebuju - protože ztrácet čas třeba nad takovým shitem, jako je matika, mi z mozky vytrhává jeden neuron za druhym, jako by to byly sedmikrásky na zahradě.
No nic, drž se a zůstaň psychopat:)
Mám tě ráda, abys věděla. Prostě jen tak. Oproti tobě jsem teď taky v takovým prázdným stavu a nedokážu ani psát a to jsem chtěla psát něco hezkýho..
Našla jsem tě jen tak. Nebo ty mě jen tak? To je jedno. Jen tak jsme... A na tom záleží. A klidně budeme mlčet, jen tak...
další rada popros někoho na ulici, ať ti nakreslí kotrmelec.
Aktuální články
- Lehoučké křehké dobro.
- I found something worth waking up for.
- Navždy, to je ironie, kterou nepohřbíme.
- opustit všechny zatvrzelý role u modrý zdi s vesmírem
- Byla to opuštěnost, která způsobila válku.
- Za večer můžete slyšet i třicet skvělejch názvů článků a stejně si je nezapamatujete.
- To nech na potom!
- Oživení smyslů zbavení
- S jednou nohou přišitou ke vzpomínkám.
- I try to be positive, you're a fighter, so fight, wake up and live







Zvláštní, v poslední době opravdu nejsi sama, kdo má tyhle pocity. Domnívám se, že to není hormonama, ale obdobím, které zas přejde. Nepomůže barevný sněhuláček, možná pomůže nechat to být a ono příjde zas jiné období

A nejsme zbyteční, jen máme opravdu přeplácaný mozek z toho všeho, co se děje...trochu mi pomáhá dívat se do přírody