close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

A mě se chce tak spát, ve vůni tvých vlasů.

21. srpna 2015 v 1:14 | D^ |  Zkoušet to se životem

"Aby vám Nakata řekl pravdu, sám žádnou vzpomínku nemá. Ani jedinou. A navíc je ještě hloupý. Řekněte mu prosím, jaképak jsou takové vzpomínky?"


Pročítám si zase po době Kafku na pobřeží. Listuju nahodile, rychleji než čtu, hlavou mi běhají ty slova, který zachytím. A je mi z toho úzko. Nepotřbuju příběh,abych cítila vzpomínky. Tak jaképak jsou takové vzpomínky. Otevřeme Nakatovi společně oči?

Ležím. Za dva dny jsem naspala až až. Vlasně ani nevím, jak moc. To bych nebyla já, abych po velký snaze být velká holka neupadla do nemoci. Starat se o děti s chřipkou nebo čím vlastně, to není super. Matky samoživitelky, jak to jen děláte? Jen pomyšlení na přípravu jídla mě žene zpátky do koupelny. Naštěstí jsem si jí prohlížela zblízka dopoledne se savem, tak mě to podruhé nerozháže. Vlastně, co to kecám. Jsem normálně ubrečená. A jsem na to sama. Nakonec jsem si řekla o pomoc. Nebylo to tak hrozné. Děti mají zase svojí maminku. Naší teda. A nestartovalo auto. Fakt terror, já už tý vesnice mám dost. Měla jsem horečku, bylo mi špatně a pak ani nejede auto. Achich. Soused, co mi to pomohl kabelama nahodit říkal, že tam uhodil blesk. Ehm. Fakt v pohodě. Cítím se v bezpečí, děkuju. Mám na blesky smůlu, zdá se.

Teď už jsem ale doma. V téhle posteli se ve mě vždycky mísí klid s intenzivním pocitem, že dělám všechno špatně. Že bych měla být víc young, wild and free. Ale pak nevím, proč bych se měla do všeho tolik nutit. Tradičně pak přemítám o způsobech sebeumření a usínám. Nebo ne.




Můj poslední příruční zápisník, tečkoaný - copyroght ikea, je podivně popsaný. strašně chaoticky, nějak nedává smysl. Čtusi v něm, ale ještě má spoustu prostoru k seberealizaci. Dnes se mi líbí:
Nějak nejsem pod kontrolou,
ani sama sebe.
Většinou jsou to náhodný verše, který prostě nevznikly.

Za těch několik propršených dní uzavřená ve venkovskýmdomě jsem zjistila, že televize produkuje romantickej film minimálně každý den. Přestože tvrdím, že sledování takových filmů zabíjí, dost jsem jich viděla. (A to je chyba, samozřejmě. Nic takovýho neexistuje a lidem to akorát pokřivuje představu o životě.) Pousmála jsem se nad jedním tečkovaným zápiskem, zřejme v reakci na filmovou produkci konzumní kvality.
Musíte si uvědomit že nežijete
americkej film.
_____________________________
Když nastoupíte týpkovi do auta
zatímco se opodál snaží
udělat dojem
nejspíš nikam nedojedete protože
klíče -
ty má v kapse.
Musíte si uvědomit, že život
není hollywood
a někdy,
někdy jsem fakt ráda,
že není.
A celá ta metafora se moc nepovedla. Chci říct, že tečkovanej zápisník, to jsou jen sběhlý myšlenky. Nemusí být dokonalé. Protoe ani já nejsem. A nebudu. A to mě nejvíc zabíjí.
Tak bych toho měla nechat. Místo mládí mě hřeje teplota, tak si jí budu udržovat. Zatím mi nic jinýho nezbývá.


Ke vzpomínkám jsem nic nenapsala. Možná o nich píšu pořád. Kafka to je vzpomínka na prince. Měla bych tu knížku vrátit. Psala jsem vůbec někdy, že se vlastně pořád ozývá? Aspoň trochu. Někdy každý den, někdy jednou za týden. Už to ani nepovažuju za nic. Sice se odstěhoval asi 5 minut od koleje, ale každý máme svoje nuzný životy. A hlavně zvlášť, v tom je ten úspěch.

Ostatní vzpomínky mám zakrytý nevolností (slušně řečeno) a tím, jak mě sestřčka léčila sledováním Frozen. Asi padesátkrát dokola, takže mám odškrtnuto. Trochu mi to chybělo ve výčtu filmů, který zná každý správný sourozenec.


Všechno je smutný, tak říkám, že mám nový boty na běh. Na asfalt. Ideální lék na deprese. Až se uzdravím, můžu začít vyběhávat třeba to, jak moc byly drahý.

Díky za přízeň. Mějte se krásně a věřte na lásku. A taky na to, že se vrátí slunce.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 stuprum stuprum | Web | 21. srpna 2015 v 1:31 | Reagovat

Vzpomínky na hezké věci jsou cenné.

2 paralelnisvet paralelnisvet | E-mail | Web | 21. srpna 2015 v 1:43 | Reagovat

[1]: škoda, mohl to být třetí článek bez komentáře od s.

3 Jana Jana | Web | 21. srpna 2015 v 19:45 | Reagovat

Ahoj, nejspíš nečekáš žádný povzbuzování, protože víš své...tedy když má mladá dívka a to třeba 18 letá svoje děti, také prožívá pocity únavy až vyčerpání z každodenního kolotoče. Ale ví, že žije svůj život, že všechnu svoji energii dává svým dětem, a věděla mnohdy dopředu, že to tak i jednou bude chtít. Potom to buď zvládá více či méně dobře. Ale pokud se mladá dívka rozhodne,nebo si myslí, že to jinak nejde...a kdo ví, třeba to momentálně opravdu nejde jinak, než aby se starala namísto svojí maminky o své sourozence, ocitá se mnohdy mimo svůj vlastní život. I když to vše dělá ráda, přesto se tam může vloudit myšlenka...a co já, kdy dojde také na mne, kdy si budu žít to svoje? Je možné, že už si tu starost o děti odbývá a pak už se jí do svých vlastních povinností znova ani chtít nebude...i to jí může mrzet.. Tím může mít i slabší imunitu i pocit, co vlastně ještě dál. Prostě únava a do toho ještě onemocnění. Tak já ti přeju brzké uzdravení a nechci radit, ale pokud můžeš, zkus alspoň část svých povinností předat také někomu jinému...Pokud jsem se netrefila, ber to jako bezpředmětné :-) Hezky se uzdrav :-)

4 soul-underground soul-underground | Web | 21. srpna 2015 v 22:47 | Reagovat

Docela mě pobavila ta touha být "young and wild and free" v průběhu nemoci :D :D Neodsuzuj se za to, tvoje tělo ví nejlíp kdy potřebuje spánek.

Doufám, že se dáš do kupy, ale slunce bych radši ještě chvíli nechal, déšť mi vyhovoval. :D

5 paralelnisvet paralelnisvet | E-mail | Web | 21. srpna 2015 v 22:50 | Reagovat

[4]: zrovna tady odepisuju Soule, hihi. No - já nevím, letos jsem nějak propadla slunci. Asi tím, že se strašně netěším až mi budou mrznout kosti.

6 TlusŤjoch TlusŤjoch | E-mail | Web | 21. srpna 2015 v 23:03 | Reagovat

Boty na asfalt neznám.
Správný domorodec běhá bosý na každém povrchu.

7 pavel pavel | Web | 22. srpna 2015 v 0:15 | Reagovat

Taky mám pár zápisníků, kde jsem si poznamenal části veršů nebo pár myšlenek... ale raději se s odstupem času do nich ani nedívám. :D  Patřilo to tomu času. :)
Brzké uzdravení. :)

8 Háčko Háčko | Web | 22. srpna 2015 v 3:02 | Reagovat

zapisovanie myšlienok je praktický, také tvorenie memoriálu, a o to lepšie, keď je to chaotické. Ochladilo sa, jeseň sa blíži.

je divné závidieť ti teplotu a ležanie v posteli? ja som podchladená z posledných troch nocí, keď som prežila vonku v 11-tich stupňov v kraťasoch a nejakom svetri.

9 May May | Web | 22. srpna 2015 v 8:16 | Reagovat

To zní tak smutně, potřebovala bys automat na obejmutí.
(doufam že ty boty jsou hodně barevný)

10 paralelnisvet paralelnisvet | E-mail | Web | 22. srpna 2015 v 14:51 | Reagovat

[9]: automat na obejmutí mě zvedl z postele. díky, to jo, moc ho potřebuju

11 Berry Berry | Web | 24. srpna 2015 v 23:04 | Reagovat

Hřeje tě teplota, či slunce? Též jsem v tom vedru měla zimnici nacpaná pod dekou. A též docházím do chvil, kdy smekám klobouk pod kotníky před matkami samoživitelkami. Mladá a bez závazků, směj se - říkali. Kéž by to bylo tak jednoduché. Koupila sis k botám i nějaké počítadlo kilometrů nebo hrozně barevnou čelenku?

12 paralelnisvet paralelnisvet | E-mail | Web | 24. srpna 2015 v 23:15 | Reagovat

[11]: teď už mne hřeje slunce, děkuji :) já na tyhle hračičky moc nejsem a čelenky mě vždycky tak nějak všude tlačily, hihi. Hodně jsem běhala v zimě s aplikací v telefonu, pak jen občas a v létě na to vždycky kašlu. Je lepší být volný, ne? Ty boty jsou samy o sobě svítivě růžové, tak to snad stačí :D

13 Kačenka Kačenka | Web | 25. srpna 2015 v 0:01 | Reagovat

Miluju číst tvoje články! Vždycky jedním dechem. Měla bys napsat knížku, četla bych ji pořád dokola jako Hrdého Budžese.
Jinak i když jsou nemoci hrůzinec, tak aspoň pro mě vždycky přišly v tu nejvhodnější dobu, kdy jsem dělala a myslela na tisíc věcí a nedokázala se zastavit, tak si mě tělo zastavilo samo. A i když mě to na venek strašně štvalo, že nemůžu nic dělat, tak jsem si v peřinách u sledování něčeho pekelně hloupého dost užívala. Cha.
Jinak taky se mi moc líbí tvé tečkované zápisky, taky mám takový diářek, není nic hezčího než se těmi poznámkami potom probírat. 8-)

14 Val O. Val O. | Web | 25. srpna 2015 v 13:26 | Reagovat

ty vzpomínkový, ach, jak mě to uvádí do nesnází. brzo se uzdrav, ať můžeš pokřtít boty na asfalt (netuším, co to znamená)!

15 Berry Berry | Web | 3. září 2015 v 22:13 | Reagovat

[12]: Já běhat neumím, hrozně se to chci naučit - umím jen rychle chodit, a tak mám na to taky aplikaci :-D Volnost jedině!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama