close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Bůh je dočasně nedostupný.

21. října 2015 v 2:15 | D^ |  Černobílý svět.
Nejsem žádnej opuštěnej flanďák - je to jen nápis jedný pankrácký zdi.

*

Vcházím do pokoje, bílý hrnek bez citů, černá káva. V rychlosti usednout na nižší z postelí a trochu pomuchlat zrovna upravený přehoz. Kvapně otevřít editor a jako Carrie Bradshaw zapsat myšlenku, ve vzduchu jí nechat znít. Chci vám něco říct.

Podzim je plnej krásnejch barev a kapek deště. Ale taky smutku, osamělosti a obav ze zítřků. Spousty mých dní je plných apatie. Tak strašně citím, že už skoro nic necítím. A nemyslela jsem, že to kdy budu psát.
Tolik hovorů o lásce. Zhrzené, ztracené, proběhlé, současné. Kolik se jen do jedný malý holky vejde. Nikdy není mým úkolem to hodnotit, ale být dobrým recipientem. Co chci říct je o tom všem. Co mi to dalo a vzalo.

Jen krátce: To, že někoho máte rádi, to je jen váš cit. To je sakra vaše věc. Jediné, na čem sejde, je to co děláte pro lidi, o kterých tvrdíte, že je milujete.
Tak na to prosím nikdy nezapomínejte.

Nebo myslíte, že je to úplně jinak?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 pavel pavel | Web | 21. října 2015 v 12:34 | Reagovat

Napsala jsi to moc krásně. Taky se v těchto dnech tak cítím.

2 Van Vendy Van Vendy | Web | 21. října 2015 v 13:00 | Reagovat

Souhlasím s Pavlem, velmi pěkný a emotivní text. Líbí se mi už vůbec samotný nápis článku - Bůh je dočasně nedostupný. Takové výstižné, v tom dnešním světě!
A křehké útržky denního bytí. Dá se zachytit do slov a zaklít v čase. Nebo je nechat proplouvat kolem a raději ani nemyslet.
Moc pěkný článek.
Mimochodem, ta úvodní věta o lepších zítřcích... taky výstižné. Unavuje!
Přesto stále trochu doufám, že bude líp, protože se nějak nemůžu smířit s vidinou, že bude hůř. 8-)

3 May May | Web | 21. října 2015 v 16:10 | Reagovat

Svatá pravda. Deeds over words.

4 Sabča Sabča | Web | 21. října 2015 v 18:21 | Reagovat

zajímavej blog :-)

5 Jana Jana | Web | 21. října 2015 v 18:29 | Reagovat

Myslím, že stejně důležité je i lásku dostávat, nejen jí rozdávat. Jinak je pravda, že je letošní podzim nějak víc tmavej. Snad proto se cítíme tak nějak vyhořele...

6 Sugr Sugr | E-mail | Web | 21. října 2015 v 18:53 | Reagovat

Mluvíš, či vlastně píšeš mi z duše. Nedaří se, zdravotní problémy se snažím přičítat podzimu, ty ostatní, svému špatnému počínání, stačí jedno slovo a je všechno v pr..i, a člověka to pak mrzí, jen..., nic nejde vrátit zpět. Bůh není dočasně nedostupný, zřejmě není vůbec.

7 Berry Berry | Web | 21. října 2015 v 19:11 | Reagovat

Černý kafe v bílém hrnku je krásný obraz.
Úplně to před sebou vidím jako začátek příběhu.
Někdo říká, že čím víc lásky dáš, tím víc získáš (kofola?). V azyláku jsem zjistila, že to pravda je. Ale v běžném, povrchním životě?
Myslím, že máš pravdu, pokud souhlasí logika, že v důsledku tedy záleží, co dělám pro toho, koho mám ráda osobním citem ;-)

8 Háčko Háčko | Web | 22. října 2015 v 10:43 | Reagovat

Len tak pomimo - never na lepší zajtrajšok, ale na lepší dnešok. Niečo také ako lepší zajtrajšok nemusí vôbec existovať.
Cítiť sa ochromený je podstatne horšie, ako cítiť bolesť. Je to akoby človek ani nežil. Ja som čiernu kávu pila vo svojom bezemočnom období, a nechýba mi to. Bude lepšie, a ty to vieš, ale musíš pre to niečo urobiť. Nečakaj na nikoho, ty to máš v sebe. Behaj ďalej, daj si oddych, prejdi sa so Sidom, a ďalej píš. A pri tom ži :)

9 Kalypsó Kalypsó | E-mail | Web | 23. října 2015 v 12:02 | Reagovat

Moc hezky napsané. ;) Ono to dělá asi už jenom to, že je podzim, pro mě je to vždycky strašně emotivní období! Mám stejný názor jako ty...to, koho máme rádi, jaké ke komu chováme city, je jen naše věc, to nemusí nikoho jiného zajímat. A důležité je to, co děláme pro druhé lidi. :)

10 Val O. Val O. | Web | 23. října 2015 v 16:36 | Reagovat

"tak strašně citím, že už skoro nic necítím" a další den se to do mě ani nemůže vměstnat. zadělávám na bipolární poruchu, haha.
podzim z nás vysaje duši. chtěla bych říct něco povzbudivýho, ale taky mám rozdrcený žebra. drž se, princezno.

11 Lia Lia | E-mail | Web | 24. října 2015 v 17:47 | Reagovat

Já milovala.
Ach bože, tolik jsem do toho vztahu dala, lhala jsem všude okolo,jen abych byla s ním.. Kamarádům jsem říkala, že přijede On, takže nikam s nima nepůjdu, protože mi zase brzo odjede. Těsně před rozchodem jsem vzala našetřený peníze (do této doby bohužel platil on, já mu to dávala potom,protože prostě nejsem zrovna bohatá), s těma našetřenýma jsem si koupila krásné nové spodní prádlo, jemu zlatý řetízek ode mě, aby měl něco, pomalu jsem domlouvala chatičku, kam jsme jezdívali, jenže mi potom řekl, že přestal milovat. "Joo, jsi krásná, jsi přitažlivá, ale víš co, dálka je svině. Jdu bydlet do bytu s dvěma hezkýma holkama." - necítí to co já, nechápe, proč se tolik trápim, a to jsem dle jeho slov první opravdová láska.
Láska bolí a nechci o ní už nikdy nic slyšet, protože vždycky skončí tragicky. To je život. Cítím, že skoro nic necítím, kéž bych nic necítila..

12 paralelnisvet paralelnisvet | E-mail | Web | 24. října 2015 v 17:58 | Reagovat

[11]: ach...
love sucks, všichni víme. A těm, kteří ne, přejeme štěstí. Strašíš mě a je mi to líto. Vážně líto...

13 Artis Artis | Web | 25. října 2015 v 15:46 | Reagovat

Udělala jsem toho spoustu pro lidi, které jsme milovala či miluji. Ale ještě jsem nenašla nikoho takového, kdo by mi to opětoval. Všichni jen přijímají a já uvadám, nemám dostatek toho, co potřebuji pro další výrobu potěšení.

14 paralelnisvet paralelnisvet | E-mail | Web | 25. října 2015 v 16:23 | Reagovat

[13]: jo, to je bohužel druhá strana....nakonec v životě hledáme ty, který se tak nechovají :)
i když pořád platí, že to dělám z radosti a ne proto, aby to někdo oplácel .)

15 May May | Web | 25. října 2015 v 21:20 | Reagovat

[13]: Přestaň dávat ostatním a začni dávat sobě.

16 soul-underground soul-underground | Web | 25. října 2015 v 22:27 | Reagovat

Podzim je nejkrásnější. Mám rád jak se všechno mění a vizi nejisté mrazivé budoucnosti bez barev. Pomíjivost je krása.

A k tý větě dole bych ještě dodal, že to co děláš pro někoho, koho miluješ je jen tvůj cit a tvoje věc, ale nikdy nesmíš nic chtít nazpátek...

17 paralelnisvet paralelnisvet | E-mail | Web | 25. října 2015 v 22:31 | Reagovat

[16]: jojo, o tom se tady vlastně přeme.
Každý to vidí jinak Soule, v tom je asi to kouzlo lidí.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama