close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Je s ním, jen když dělá, že spí.

28. října 2015 v 15:15 | D^ |  Černobílý svět.
Dny se mi ztrácejí mezi prsty. Pobyt ve škole mě stresuje víc, než je potřeba. Utíkám před Prahou a věčnými otázkami. Někdy je to vážně nepříjemné. Ale nejsem už ani nešťastná. Ani opilá životem (ani ničím jiným).

Uvědomuju si, že nemůžu donekonečna čekat na něco, co nikdy nepřijde. Že největší smysl v mém současném životě má rozpis na *plank challenge*, kterou se snažíme s M. pokořit. A to je, řekla bych, dost smutné naplnění podstaty.

Nic není v životě tak marné, jako užírat se nejistou-nešťastností. Prolíná se tolik pocitů, že fakt nelžu, když říkám, že jsem se zjednodušila. Když je něčeho moc, už to nepřetéká, protože nemá kam. A já mám fakt pocit, že jsem úplně klidná. Přitom nejsem ani trochu. Zvláštní. Doopravdy.

A tak jsme se s S. shodli, že už to nebudeme dál napínat. Že každýho život utíká jiným směrem. Nebo spíš žádným směrem. Takový pocit mám ze sebe. I když to svět vnímá jinak, protože přece stále něco zdolávám, někam jdu, něco dělám...je to činnost. Ale ne naplňující. Možná pomáhá společný čekání na něco, co se nestane. Překrýt to období nesouvislosti něčím stále se opakujícím. Třeba psaním zpráv, kterým nerozumí. Asi nikdo.

Pročítala jsem včera kolem půlnoci všechny ty dopisy, co jsem napslala. Je to dost proměnlivé, ale milé. Nebudu si lhát. Zastavila jsem oči u :
vždyť srdce nebolí
máme je z jiných tkání
udělám cokoliv
prosím, nalezni mi moje rány.

Myslím, že se to podařilo.

Tahle zkoušková doba brzy pomine. A ať už to skončí jak chce, budu se muset podívat sama na sebe. Jak to vidím se životem. Jestli propadnu stejnému hýření jako loňskou zimu. Nebo jestli už to ve mě umřelo a budu sedět u monitoru a pracovat. Asi obojí.

Svět se opil, neví kudy jít, touží po světle a chce slzy pít z tvých očí. My dva jsme bezbraní, když nám půjčují kousky chvil a slibují, že až se setmí....


Tak nevím, možná nám ten trochu výstřední chlapík pošle dolů hvězdu. A třeba nás to zachrání a možná nám změní cestu. A když bych se zahleděla do dálky, někam mezi dny dávno milulé, věděla bych, že jediný, co je všechny spojuje s těmi dnešními (okrem barvy vlasů), je myšlenka na pocit, že *velký prázdno nepřetejká *. Možná, že tahle holka o který říkali, že má velký srdce, je strašně prázdná. A pochopila, že ta chyba je tady. Ne někde jinde. A v nikom jiném.

A tak to bude. Dál budu spát sama, a někdy možná s někým, ale rozhodně nepřiznaná. A můžu jen čekat na den, kdy už nic z toho nebudu muset. A budu jako ten kosmonaut. Zrána se dívat, jak se maj. Protože oni žít budou a nejspíš i docela dobře.

Z výtahu bez čísel taky vystoupíte. Jen v úplně jiným patře, než jste potřebovali. Zorientovat se, nebo rychle naskočit zpět, než se dveře zavřou a klec se navždycky ztratí?

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 stuprum stuprum | Web | 28. října 2015 v 17:00 | Reagovat

A kdy zajdem na disko? :D

2 paralelnisvet paralelnisvet | E-mail | Web | 28. října 2015 v 17:25 | Reagovat

[1]: v úterý, když gayové zpívaj na karaokeparty

3 pavel pavel | Web | 28. října 2015 v 20:33 | Reagovat

Někdy je lepší sám v posteli a dobře se vyspat. :-D

4 paralelnisvet paralelnisvet | E-mail | Web | 28. října 2015 v 21:07 | Reagovat

[3]: beru jako radu do života :D

5 May May | Web | 29. října 2015 v 6:43 | Reagovat

[2]: A kdy se pudem zhulit a snižovat hodnotu veřejného majetku?

6 May May | Web | 29. října 2015 v 6:45 | Reagovat

#slušnýkomentář

Těžko něco efektivního poradit na tenhle splín, zvlášť když je podzim. A ještě víc, když je to jen blogovej komentář. Ale občas je dobrý ze života vymazat ty, kvůli kterejm se trápíme. I když je máme rádi.

7 paralelnisvet paralelnisvet | E-mail | Web | 29. října 2015 v 10:44 | Reagovat

[6]: Já vím.

a #postátnicích

8 Val O. Val O. | Web | 29. října 2015 v 11:45 | Reagovat

pamatuju si, že jsem jednou na youtube narazila na cover písničky, co zpívala v potemnělým pokoji taková krásná slečna, která měla v tváři ten největší klid, co jsem kdy viděla. tak strašně smutnej klid, až mě mrazilo v zádech. a snad je to tenhle, neklidnej klid, když jsi oceán chaosu, už nemáš kam víc nechat svoje pocity expandovat, je plno, všude. a mně byl ten pocit vždycky příjemnej. třeba v něm dokážeš na chvilku najít určitou formu odpočinku od všeho. a když se vzdaluješ, lidi tě buď dohoní, nebo jsou z nich malinký tečky.

9 soul-underground soul-underground | Web | 29. října 2015 v 12:32 | Reagovat

Já si takovýhle nálady a myšlenky na smrt v průběhu podzimu užívám.

Praha žije sama o sobě a lidi v ní mi přijdou jako její loutky.

10 Lia Lia | E-mail | Web | 29. října 2015 v 14:31 | Reagovat

Někdy je lepší ty starosti ne úplně dávat za hlavu, ale zase se nestresovat. Jak už tu bylo zmíněno - smazat ze života ty, kvůli kterým se trápíme, ale ne úplně na ně zapomenout, protože jednou, jednou vše vyplave na povrch. Zcela je smazat, ale nehodit to za hlavu. Nevím, jak to napsat, snad mě chápeš.. :D

11 paralelnisvet paralelnisvet | E-mail | Web | 29. října 2015 v 16:36 | Reagovat

[8]: mě teda připadá, že mám takovej deformvanej klid. Nic mi není jedno, ale zase nevím, kdy se to otočí zpětdo trojčení, že něco není jak chci. Kolotoč :)

[9]: někdy vidím stromy a myslím na to, jak pod mini sedíš a užíváš si to. jakože fakt.

[10]: úplně mě dojímá, jak jsi to pochopila. Totiž já asi nejsem schopná napsat větu,která má jasnej podmět i přísudek. Asi proto, že moje pocity taky nikdy nejsou jasný. Ale je to tak nějak jak říkáš. Nikdy úplně nezavírám dveře. Jen jsem se asi schovala do skříně a čekám, jestli mě v ní někdo najde :)

12 bludickka bludickka | E-mail | Web | 29. října 2015 v 16:46 | Reagovat

Mám pocit, že mi žádné články neunikly, ale asi musely. Ztrácím se. Podle zkratek mi nedocházejí žádné souvislosti. Zamilovaná, ale do koho? Mám pocit, že jsem někde zaspala a už se mi nedaří to dohnat :)

13 paralelnisvet paralelnisvet | E-mail | Web | 29. října 2015 v 16:54 | Reagovat

[12]: ono je to asi dobře...zůstaň tak, ono to dojde za tebou samo.
za nesouvislé souvislosti můžu já :)

14 pavel pavel | Web | 30. října 2015 v 12:40 | Reagovat

[13]: Taky jsem z tvého článku nebyl moc chytrej, ale taková procházka s tím kdo tě rád vyslechne... :-D

15 paralelnisvet paralelnisvet | E-mail | Web | 30. října 2015 v 12:43 | Reagovat

[14]: Asi jsem se vrátlila ke konceptu, že je to spíš pro mě. Tak se omlouvám!

Procházet se zas budu, jestli to k něčemu bude .)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama