close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Nothing's gonna hurt you baby.

26. října 2015 v 2:49 | D^ |  Černobílý svět.
Změnil se čas, máme o hodinu víc. Přesto je zase půl druhé a já se chystám rozepsat další čláek bez koceptu a hloubky sdělení, místo abych spala, protože ráno vstávám na brzy-vlak do Prahy. Vlastně do školy. Teď jezdím pěkně rychlíkem na Podbabu, pak už jen dvě zastávky tramvají a u bývalé Billy vybíhám do ústavu. Nevyspalá, ale já už to ani nevnímám.

Ale lhala bych, nějaký předběžný koncept už jsem pár dní vypisuji, tak jsem zvědavá, jak a jestli se ty výkřiky zapojí. Aneb jak píše noc.

Navzdory letnímu mlčení jsem se programově udobřila s O. Mrzí mě, že to zase byla moje iniciativa, ale ti muži jsou všichni tak strašně na baterky a vystrašení. Potkali jsme se v menze při večerním vítání prváků, kam jsem byla odtažena, když už to končilo. A kde už nebyl žádný prvák. Asi je moje povinnost vítat se. Ani nevím, jestli jsem chtěla. H. mě objímá hlavně když se někdo dívá. Tak tam to měl asi ideální. O. pozdravil jak vyděšený zajíček, nicméně jsem to přešla, pak se ztratila a s holkama šla brzo spát. Neobvyklé! Kolem jedné nás vyklepali kluci, co měli vodku a rum. Že jsme nepřišly. Hell yeah hoši, vítejte v prváku. Pro holky si musíte dojít. A v zápětí neodmítnutelný K. Namol. Chvíli vtípky, chvíli usínání. Chtěla jsem ho odvést o patro výš do pokoje, takže hned oblímání. Dostala jsem velmi opileckou pusu. Na krk. Spíš za krk. Nevím, kdo byl víc překvapenej, jestli já, nebo M., která to sledovala z postele. Každej hejter je ve skutečnosti jinej. A může být moc rád, že si nic nepamatuje. Druhý den odpoledne...
"hele doro, já mám tady takový dejavu, tak se omlouvám, že jsem tady asi byl".
"Jo kámo, dala jsem tě do postele. "


*tuhle písničku sem dávám pro Valinku, pricezničku z druhého konce slzy*


Jsem probraná a píšu O. Že to takhle nejde, a že mi skoro připadá, že už nejsme kamarádi. Až moc nocí společných na to, abychom nebyli. A nejen nocí. Za odpověď bych ho nejradši propreskla. A tak si dělám výchovných deset dřepů a odpovídám až za dvě hodiny. Udobřili jsme se až v pátek. Takový v celku produktivní den. Produktivní na vztahy. Když už jsme byli s O. v pohodě, vyprávěl mi jak jim jde to jejich kartičkování. Heathstone? Asi. kolem mě tolik hráčů a já se v tom nevyznám. No ale v robotice a jaderné fyzice taky ne, tak snad přátelé omluví. Když se to u mě na pokoji sejde, připadám si jednou nohou v absolutnu, jak nevím, o čem je řeč. A tak alespoň vařím dobré čaje. Něčím to zachránit musíte.
A pak jsme se smáli tomu, jak to naučí děti. A já prý svoje děti naučím nespat. Jako vůbec. A fungovat. Tak to mě zamrzelo, že je to jediné, co si ze mě vzal. Prý ne, ale stejně... (Nakonec, to by ti ty děti musel někdo udělat, ehm.) Takže nic, klid. Jedeme dál.

O tobě, pane K, psát nebudu.
Ale napíšu o mladíkovi, kterého neznám dost na to, aby dostal krycí jméno. Jen mě zkrátka velmi potěšil. Jednoducho - srdcem.

*ilustrační věta z messengeru k mladíkovi*

Jmenuje se Igor. Párkrát se zůčastnil brigády na stavění tenisový haly. O tom procesu nevíte zhola nic, protože v té době paralelu asi nikdo nečetl. (zlatý doby!, depka jen pro sebe) Prostě jsem bývala v dětství dost nakoplá teniska a táta doufal, že vyhraju Wimbleon. Čímž si způsobil další životní zklamání. Rozdýchával to ale jen tak tři roky, pohoda. Ale protože je to moc drahej sport na to, abychom machrovali, rovnou jsme se starali o celý klub za městem. Tenis v zimě, pokud fandíte antuce, se hraje v nafukovací hale. Tu vám může postavit firma co je vyrábí za tučnej honorář. Nebo to zvládnete sami. Jsme stavaři, tak zvládneme, že? Ale co pracující síla? Lidí v klubu pomálu, ukrajinci vypijou víc než odpracujou a kluci z odvykačky jsou sice levný a skvělý lidi, ale měsíc po brigádě vám vykradou klubovnu, nebo byt. It depends, jak moc si je pustíte k tělu.

A tak jsem skončili u kluků z gymplu. Po škole jsme nabrali kamarády a rozvěsili letáky *hledáme SILNÉ MUŽE*. A celkem se to setkalo s ohlasem. Dali jsme jim kilo na hodinu a k obědu guláš. Vesměs kamarádi, takže velká sranda. A abych to neprodlužovala, i tenhle Igor se párkrát zůčastnil. A teď, když už se to rok neděje a jeho jsem neviděla možná tři roky a předtím fakt jen sporadicky, se začne domáhat zapojení do skupiny na fb, kde jsem se organizovali. A já jsem milá, tak mu osvětlim situaci. Pár vět o tom, jak to bylo fajn. To potěší. Ale naozaj. Něco děláte se srdcema lidi si to pamatujou a rádi vzpomínaj, i když je to v celku bezvýznamná částečka jejich života.
A pak už jen psaní o tom, jestli jsem *ta dívka s černobílýma vlasama*. No kouzelný. Přemítám teď nad kvalitou článku, která se hádám blíží nule. Výpovědní hodnotu to má sice výše, ale to nikoho nezajímá. Tak připojím nějaký brigádový vzpomínky. Stejně už mě všichni znáte, tyjo. Anonymita ztracena v nedohlednu.

Jestli si rozkliknete TOHLE, tak uvidíte celý proces stavění v rychlosti. Autorství patří Ajťákovi, ale o tom už dávno nepíšu.

*líbilo se mi, jak mi tam PK dával ten kšilt. drsná kultůra, to neznám!*

Tak konec. Byl to milý příběh dne. Nepřipadala jsem si osamělá. Ale jako *turbodmychalo* (personal message, PaneK).

Bloudíš podzimní nocí,
ztrácíš se, proplouváš
ve tmě hledáš cosi.
Je tolik nároží kde můžeš
-prokřehlý a doufající -
čekat na někoho úplně jiného.
Ve městě stočeném do klubíčka noci,
kde není cítit druhého.
*smsky stejně dneska lidi moc nepíšou. už je to skoro jako dopis*


**********************************************************************


Sama sobě jsem napsala vzkaz, že se sice snažím, ale pořád jsem jak B-side od Placebo. (Koukám, že jsi mi úplně ovládl článek. A pak že jsem dominantní. Omyl.) Za zmatky v duši, prostoru a čase může jako obvykle S., ale toho to netrápí, protože má svých dost. A nikdy mu to nemůžeme vyčítat, viď doro. Ono mi to nejde, totiž.

*Won't you miss me?
wouldn't you miss me at all?*
*tahle ruka v igelitu, to je taky B-side. And I miss you. More than these memories.*


Tahle přehnaná energie psát ve 2:16 mě popadla po dvou skleničkách Grants. Ale už začínám cítit potřebu...jít ležet a přemýšlet, protože to já teď dělám místo spaní. Třeba o tom, jestli posílat nahatý fotky je víc nemorální, než se občas spustit s někým bez plánu.

S jsem zavzpomínala na první hodinu v hudebce. Asi teď budu přemítat nad tím mým bubenickým učitelem, co spal se studentkama. Fakt ironie. Člověk, o kterým jsem pochybovala, že se kdy ožení (pořád se neoženil). A on lámal srdce holčiček. Mě měl rád, občas mě vozil domu. A jedna mě pak nenáviděla, protože si na něj myslela. Mě by to tehdy ani nenapadlo.
(*vsuvka: 2:20 a Sid si štěkne na dveře, really? Jediný, který neumí otevřít sám.*)
Učitele omlouvá jen to, že jsem díky jejich PinkFloyd revivalový kapele zažila fakt pěkný konzerty. Ve starým kině sedět. A poslouchat dark side, zatímco z toho až brečíte. Mamka byla tehdy těhotná.


*vyrobíte si plochu s gramatickou chybou? ...JÁ ano..*

Na poše mám *opravdu pochopit princip znamená žít podle pochopeného* už moc dní. Pochopila jsem, že nic nepochopím. Tak jsem to dala pryč. Stejně jako tehdy růžovou s výkřikem, že život stejně netrvá věčně.

***

Asi jsem měla chuť napsat tuhle nesmyslnou řeku. A jestli to taky teď čtete jako já, tak si říkám, že ten život je docela nabitej. Pár vzpomínek a tolik slov. Poznali jste, že jsem smutná? Smutná a v mánii.

*nevím jak ty, ale já budu*


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 May May | Web | 26. října 2015 v 6:59 | Reagovat

Podbaba! Sere mě jak je to za Internacionálem dycky zasekaný, kvůli dementní vytunelovaný Blance. Je fakt že tramvají je to rychlejší. A ta Billa.. celou dobu co jsem byl na střední jsem si tam chodil pro jídlo.. zavřeli jí v den, kdy začínal svaťák.

Divil jsem se "hm, už je podzim, oni dělaj halu, Paralela má jen nátělník.. " a pak jsem si všiml že je to 3 roky starý. Ale teď koukam že je to zhruba ze stejnýho ročního období.. eh, whatever.

(ten obrázek se na konci se mi moc líbí. :-D )

2 paralelnisvet paralelnisvet | E-mail | Web | 26. října 2015 v 7:55 | Reagovat

[1]: počítal s tebou i Jack, to značí vyjimecnost O:)

Billa je ztracená :( a chybí tam jakýkoliv zdroj front na jídlo....Strahov trpí hlady, asi!

3 paralelnisvet paralelnisvet | E-mail | Web | 26. října 2015 v 7:58 | Reagovat

[1]: a na nátělníku bylo jaro...musí se to postavit (říjen) a zase složit (duben)...tak nátělník je 04/2014

4 Val O. Val O. | Web | 26. října 2015 v 11:00 | Reagovat

placebácký b-sides jsou nejlepší společníci při výkřicích do tmy, vážně. a článek nabitý, až si říkám, že můj život je příšerná nuda. ty dvoubarevný vlasy miluju. a tolik věcí, ach, nic si nevyčítej. nespat je dost trestající, myslím.
"i love you most of summer, now it has to end" hah, je to tak smutný.

5 Berry Berry | Web | 26. října 2015 v 11:05 | Reagovat

Ten time-laps je zajímavý. Nic se tam neděje a najednou stojí hala :-D A tvůj hudební vkus mě baví. Vždycky objevím věci, co neznám a co se mi líbí.

6 stuprum stuprum | Web | 26. října 2015 v 12:24 | Reagovat

Moc spíš, začni trénovat zas na bdění.

7 Val O. Val O. | Web | 27. října 2015 v 12:26 | Reagovat

oh můj bože, píseň pro mě, a jaká. ještě že jsem to četla znovu a všimla si. posílám spoustu peřinových objetí a spánečků, má milovaná.

8 paralelnisvet paralelnisvet | E-mail | Web | 27. října 2015 v 19:38 | Reagovat

[7]: moje radost, že se dostala až k tobě :))

9 soul-underground soul-underground | Web | 29. října 2015 v 12:26 | Reagovat

Dost divoký zážitky, už ani nevím kdo je kdo je to strašně zamotaný, ale zábavný! :D
Klubíčko bytí.

10 Malé kotě Malé kotě | Web | 31. října 2015 v 23:05 | Reagovat

Placebo, CAS, to stejné jsem poslouchal/poslouchám...trochu creepy. A připomínáš mi holku, kterou mám rád a nelíbí se mi, že ji mám rád, ale něčemu neporučíš... Akorát je to dvojnásob creepy a já bych se kolem tebe (i virtuálně) měl pohybovat s krucifixem v natažené pacce.
(Omlouvám se za smysluplný komentář.)

11 paralelnisvet paralelnisvet | E-mail | Web | 31. října 2015 v 23:35 | Reagovat

[10]: but I'm not gonna hurt you, baby...kitty ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama