"Ehm, tak jo. Jdeme ven??"
*stříhnutí ušima za současného natočení hlavy* K tomu výraz: k nezaplacení.
"Tak jdeme." (vstávám)
*řítí se dveřmi, pod nohama to prokluzuje a při pádu se stáčí do klubíčka*
Je to pako. Ale hlavně nehrajte na kytaru ani nesviťe baterkou. Nechcete přece vidět hrdinu s hlavou pod dekou. Nebo ano?
Každodenní opakované oblékání psích kšírů kterým říkám padák (možná proto, že to tak vypadá?).
Řetěz příkazů.
Sedni. Dej pac. Hodnej.
Teď druhou. Neééé, tuhle ne, tu už jsi dal. (stav konta packy v padáku: 0 - slovy nula)
Tak znova. Dej pac, hodnej.
Dej pac...nééé.
Pro formu jsem přední tlapky pojmenovala Pac a Madla. Sid teď dává pravou Pac a levou Madlu. Usnadňuje nám to život a přidá trochu smíchu. Říkám mu občas Madla, podle levé nohy. A je to moc moc směšný. Když se bojí, vypadá jak Madla - docela určitě. Na Madlenku jindy volám Side, Sidíku, Dedíku, Viciousi. Ale taky Blbečku, Sidomíre a Nemůžeš.srát.lékárníkům.před.brankou!, přičemž poslední mu přináší zřejmě největší radost. Zlatíčko.








pac a madla je velice taktní, líbí se mi to!