close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Život dává a život....znáš to.

17. října 2015 v 15:15 | D^ |  Černobílý svět.
2.10.2015

Periody jsou příšená věc a bez vína to zvládám jen těžko. Situace na rodinném účtu je víc než marná a tak to řeším úporným soustředěním. A taky napíšu odvážný článek, který si budu vyčítat. Sotva začíná říjen, ale na řadu se dostane počítám začátkem prosince. Snad už bude všechno jinak.

Padouch L., který si to všechno může teď krásně přečíst, se mi snaží lehce vnutit jako benefit. Né, že bychom byli friends, ale vše se dá oddělit, když jste dost cyničtí. A já jsem zrovna obzvlášť otupělá. Čím víc testosteronu od sebe odháním kvůli tobě, čím víc se mi to daří i velmi nedaří, tím víc toužím po kontaktu s tebou. Všechno, byť srdečné se mi zdá v momentě tak málo. Chci všechno, koušu se do rtu, kroutím se. Koušu se do rukou, trápím se. A nevím.....jen vím, co jsem neměla. Žádný zklamání bych neměla obracet v laciný objetí nad ránem.

Hlavou mi běhají myšlenky. Jak to asi máš ty? Jestli tě taky napadá, prostě někoho políbit. Nechat se. Zkoušet, jestli něco cítíš. Nebo se prostě jen tak ...odreagovat? Vůbec nevím. Myšlenka na tebe mi svírá dech a cizí rty mě chladí. Žádná touha, horkost. Žádný přímý pocit, který přisuzuju vášni. Proces ujišťování se ve vlastní beznaději. Protože čím víc něco chci, tím méně věřím.

Uvykla jsem si psát krátce. Šetřím si slova na nekonečný promluvy se svým svědomím. Opravdu jsem se tolik zjednodušila? Ach, kde jsi...


Dovol mi odlehčit vše Nesnesitelnou lehkostí bytí:

Nejtěžší břemeno nás drtí, klesáme pod ním, tiskne nás k zemi. Ale v milostné poezii všech věků žena touží být zatížena břemenem mužského těla. Nejtěžší břemeno je tedy zároveň obrazen nejintenzivnějšího naplnění života. Čím je břemeno těžší, tím je náš život blíž zemi, tím je skutečnější, pravdivější.
Naproti tomu absolutní nepřitomnost břemene způsobuje, že se člověk stává lehčí než vzduch, vzlétá do výše, vzdaluje se zemi, pozemskému bytí, stává se jen napůl skutečný a jeho pohyby jsou stejně svobodné jako bezvýznamné.

Co si tedy máme zvolit? Tíhu, nebo lehkost?

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 May May | Web | 18. října 2015 v 9:41 | Reagovat

To chce chlapa, kterej tě sice zalehne, ale bude mít dost silný ruce na to aby se vzepřel, když budeš lapat po dechu. Bacha na sádelňáky.

2 pavel pavel | Web | 18. října 2015 v 12:16 | Reagovat

To je asi ten největší problém když nevíme jako má ten druhý. :-D

3 pavel pavel | Web | 18. října 2015 v 12:47 | Reagovat

[2]: mělo tam být "tak to má ten druhý".

4 paralelnisvet paralelnisvet | E-mail | Web | 18. října 2015 v 12:49 | Reagovat

[1]: dík, dám na tvoje praktický rady, dám si pozor!

[2]: ah, asi jo :) ale život, no ..

5 Ordinary-Princess Ordinary-Princess | E-mail | Web | 18. října 2015 v 14:58 | Reagovat

A kolik úsměvů se vrátilo? :) Je to hezký a hřejivý pocit, když se úsměv vrátí. :) Dnešní vztahy jsou složité a nevydrží ani měsíc. Smutné. Ale taky po jednom tak moc toužím, on mi píše, že po mě sice taky touží, ale nemůže... Má přítelkyni, kvůli které se tehdy rozešle se mnou. Achh, proč je to tak .. tak nesmyslný?

6 Berry Berry | Web | 21. října 2015 v 19:22 | Reagovat

[5]: A složitý.
A vždycky nemáme to, co už nechceme...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama