Is there hope that somehow you can save me from this darkness?
12. listopadu 2015 v 1:15 | D^ | Černobílý svět.Komentáře
Prospi tyhle nálady. A neřikej že bys musela prospat většinu života.
To všechno mi akorát připomnělo "I'm tired of having feelings."
A asi to tak i bude.
Ať ti je líp!
Tyjo, vubec si nedovedu predstavit takhle zit...
Vzdycky jsem si rikala ze jsem tak vprdeli (driv, kdyz jsem byla uplne vhaji) proto, ze nemuzu, NEMUZU delat uplne vsechno pro zlepseni svych stavu, protoze mam dite a jsem tim jaksi limitovana.
Vidim okolo sebe lidi, ktere vpodstate nic nedrzi a presto jsou uplne vyrizeni a ubiti...
Je pro me aninevimjaktopojmenovatmoznacasemnatoprijdu videt, jake "deti" a dalsi poutace ve srackach si lidi okolo vytvareji, jen aby se nemohli posunout dal.
...
Hrabe aj Topol jsou skveli, oba si rada prectu kdyz je spravna nalada
(a protoze mam pulku knih v krabicich v kumbale a nemam jak se k nim dostrachat,
rada najdu neco tady u tebe ;) )
[4]: Jo Fall, ty máš pravdu. Já se vůbec nechci hájit, protože se poutám ve sračkách asi dobrovolně, nebo co. Jen řeknu, že si to tady píšu pro sebe, abych se v normálním světě mohla tvářit v pohodě, spokojeně a nedotknutelně.
S knížkama je potíž. Nejdřív se hromadí, pak se stěhuješ a skončí v bednách. V jednom bytě jsme měli 7 let hromadu beden a napůl vybalených beden s knížkama. Pak jsme se odstěhovali, ani se nemuselo znova balit. Teď už žijeme skoro stejnou dobu jinde a já jsem v létě udělala dětem polici přes celý pokoj na knížky, tak aby dosáhli. A všechny ty schované v posteli a v gauči jsem přestěhovala na volná místa. A je to vážně fajn, že už nejsou schovaný. Tak ti přeju taky parádní knihovnu, ve kterým jim bude veseleji než v kumbále :)
[5]: ted bydlime v krabicce od sirek.
Az se prestehujem, pujdou ven...
(aneb vzdycky knihovna zabirala pul-jednu stenu pokoje).
samoprosebepsani, stojici samo diky tomu ze se opira o ctenare...jo, taky moznost :).
...
.
(Hlavne ze to funguje, forma jde potom bokem a neni v tom ani kousek ironie).
Sbírám knížky do své knihovničky, kdo se jich zbavuje, rád vykoupím.
[9]: v Rakousku sem si sbouchala pokoj vcetne postele a polic ze starych vyhozenych palet...vynikajici.
Bananovky zni dobre (mam v planu naucit se skladat nabytek z kartonu pac tady v praci se to vyhazuje po desitkachkilo...),
takze se na to mrknu co to unese a potom proc ne:), dik za typ!
Krabicka od sirek je utulna, ale vzhledem k tomu ze asi umim/e obydlet a zabydlet cokoli, to uz takova idyla neni...(nestezuju si, ale tesim se na vic prostoru).
[10]: a na velkou koupelnu! (ne?) :)
[11]: stavajici skyta paradoxne vic soukromi nez ostatni prostor:) (i skrabadlo pro kocoura se tam veslo)
Kocour je pán, bez toho by to nešlo :)
Tak přeju hlavně nějaký klidný stěhování. a děkuju
Básně od Hraběte jsem měl rád, ale to je už tak dlouho...
"A démoni, ty nikdy nespí. Ty vás v tom nenechají." U tohodle jsem se zastavila. Je zvláštní, že je to vlastně vždycky pravda, to nám dává pocit, že opravdu sami nejsme, až je to děsivé.
Každopádně žádné prospávání celého života, ale pouze té nálady, jak už tu někdo myslím zmiňoval.. Hodně síly, kočko ;)
[15]: prospala jsem jeden den a i tak mi to dalo zabrat. Hodně jsem to potřebovala. Tak celý život snad eprospím....a děkuju, tobě taky :)
S tím koncem naprosto souhlasím. Má mto stejně.
-CrazyJull
Aktuální články
- Lehoučké křehké dobro.
- I found something worth waking up for.
- Navždy, to je ironie, kterou nepohřbíme.
- opustit všechny zatvrzelý role u modrý zdi s vesmírem
- Byla to opuštěnost, která způsobila válku.
- Za večer můžete slyšet i třicet skvělejch názvů článků a stejně si je nezapamatujete.
- To nech na potom!
- Oživení smyslů zbavení
- S jednou nohou přišitou ke vzpomínkám.
- I try to be positive, you're a fighter, so fight, wake up and live







K?id ,d. o nic nede.Zas sebudeš usmívat.