close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

...and keep you satisfied.

16. prosince 2015 v 23:40 | D^ |  Černobílý svět.
Podolí žije. I když vedle mě zrovna usíná Divnočlověk. Píšu na blog a v kelímku na půjčené Virginii Woolfové zbývá trochu vánočního svařáku. Místo, kde na jeden den před Vánoci vznikne maličký Staromák. Se stánkama, stromečkem, vínem...lidmi. Pokoj se zaplňuje. Otázky hledají odpovědi, ale dostávají jen smích. Sdílený?



Nevím, kolik jsem toho stihla zapsat o setkáních s Alešem Veselým, sochařem pro mě nezměrných rozměrů. O tom, jak jsem se nadchla pro jeho skici a studie. Samy o sobě obrazy. O setkáních věčně nad jídlem. Píšu a vedle mě mezitím Divnočlověk už usnul. Drží mě za nohu, trochu za ruku, občas sebou škubne. Každý den po tobě někdo chmatá, Paralelo. Spí. Víte co se stalo? Večer jsem odešla ven a vracela se kolem půl jedenácté ráno na kolej. A umřel Aleš Veselý. Pan sochař, který dle slov tety J. (jehodcery) "nikdy neumře, jeho maminka se dožila 96, ten nás všechny přežije", tak umřel. Úplně. Už není. Měli jsem před Vánoci spolu v Praze poobědvat. Už jsem to nestihla. Cítím smutek.


Večer jsem šla ven s J. a s M. Nakonec do Výtopny. Slovák Tomáš, 26let, rozvedený. Příběhy, osudy. Smutek! Pak J, který zaplatí útratu za celej stůl. Volá mi taxi a nakonec si mě veze k sobě. Noc jako princezna, nebo jako .... Neříkejte to. Tolik snahy. A tolik pláče. Zničehonic propukám v hluboký slzy. Ničím vše, co naplňuje představa o chtíči. Ach Dorinko. Hezký pokoj. Ale psycho v podobě obří zrcadlový skříně na proti posteli. Vidět se, pořád se vidět. A nad ránem se probouzet. Vidět se. Sluší ti to i ráno. Další lži, tak to vidím já. Nebo další zaujatý, co hledá. Pokoušet se něco v sobě zabít. To je možná jediná moje pohnutka. Zjistit, že přes obrovskou snahu (asi ne mojí) vůbec nic necítím. A že na tohle teda neumřu. Kéž by.

Ale pokoj se mi líbil. Butovice jsou sice šílený peklo, i naproti radnici. Jen pokoj je velký. Velká postel, velký gauč, velká televize. Ovladač jako klávesnice. Jen ten cit se ztrácí. A o ten hlavně jde. Hešteg hledám kamarády. Jen kamarády.

*promiňte mi, že jsem to nestihla. nikdy nezapomenu na ten pohled před fakultou u nás. MUSÍME se vidět v praze, půjdem na oběd*

Na AV jsem myslela v úterý. Když jsm u stejně starého pana geologa na Geologické správě na Malostranské vyzvedávala knížku. Jeho knížku. Byl tak milý. A říkal...stavte se zas někdy, slečno. A já si říkala, musím zavolat toho Aleše. Byl už mrtvý.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Val O. Val O. | Web | 17. prosince 2015 v 0:54 | Reagovat

všechny přežije tím, co vytvořil, no ne?

2 May May | Web | 17. prosince 2015 v 6:57 | Reagovat

A duch pana Veselýho teď sedí nahoře na tý kolejnici a zpívá "and if there´s anything that you want, if theres´ anything I can do..." a tak dál. Chtěl bych vědět, co je pravdy na tom, že mrtví nechtějí abysme na ně vzpomínali ve smutku, ale v radosti. Něco mi řiká že to tak asi bude, ale one way or another, určitě jsou rádi že se na ně vzpomíná celkově.

3 paralelnisvet paralelnisvet | E-mail | Web | 17. prosince 2015 v 8:30 | Reagovat

[1]: On jistě. Určitě by se ti líbila (vystrašila tě) jeho socha, co se jmenuje kadiš. To má v jidiš znamenat proces vyrovnání se s otcem. A je to nejstrašidelnější, co kdy vyrobil.
https://www.google.cz/search?q=ale%C5%A1+vesel%C3%BD+kaddish&espv=2&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=0ahUKEwiGl_TTr-LJAhXEnw4KHZ1yAIkQ_AUIBygB&biw=1366&bih=653

4 stuprum stuprum | Web | 17. prosince 2015 v 12:48 | Reagovat

Vystrašila mě, potvůrka. :)

5 paralelnisvet paralelnisvet | E-mail | Web | 17. prosince 2015 v 14:18 | Reagovat

[4]: vystrašila? až to budu já, nikdo jsem fotku pomníčku nedá :)
A..oh, wait...nemám v Praze sochu...
Smutný je to. Pročítám si zas Dopis z Jeruzaléma, teta Jana nedostupná. Dnes byl pohřeb. A teď je samotinká. Ale to je život. Nebo spíš konec. Vzpomínat bude hodně moc lidí.

6 Val O. Val O. | Web | 17. prosince 2015 v 20:06 | Reagovat

[3]: je to děsivě překrásný, chtěli bych znát myšlenky člověka, co něco takovýho vytvoří

7 paralelnisvet paralelnisvet | E-mail | Web | 18. prosince 2015 v 13:22 | Reagovat

[6]: je to stra...byl to strašně skromný člověk. Ve smyslu...mamka má s babičkou takovou vzpomínku, vždy mu říkala "a co ty, Alíku?" "No, dobrý" *a tak pohnul rameny* Dělal to pořád. Všechno je dobrý, a dobře a má to dvě strany, ze kterých to můžeš vidět. Jen pokleslý umění od dobrýho je třeba rozeznávat. A smát se. Vždycky se na mě hodně usmíval. Jen tak, nic u toho neříkal. Říkali jsme si, že je asi rád, že má "půjčenou" holčičku.

8 Pan L Pan L | Web | 19. prosince 2015 v 1:32 | Reagovat

Je mi líto každého odchozí, co viděl svět jinýma očima. Jeho pohled se přenesl do tvého psaní. Žije tu s námi dál.

9 soul-underground soul-underground | Web | 20. prosince 2015 v 16:21 | Reagovat

To sem ani nevěděl, že to dělal on.. Klobouk dolů.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama