
Láká i leká tě pohled.
15. prosince 2015 v 10:02 | D^ | Černobílý svět.Mám strašně moc otázek. Hlavně na sebe, spoustu jsem toho pokazila. Lidem, sobě. Možná sobě. Spíš lidem?
Přestává fungovat svěřování se blogu. Proto se dnes večer, naprosto vyčerpaná kombinací málo spánku+moc práce+rostoucí zub co dělá problémy, s někým, kdo není v životě moc důležitý. Abych mu řekla celou pravdu, úplně všechno a možná jen trochu?
Když jsem ještě nespala, přemýšlela jsem o tom, kde se zrácí pocity. Jestli se úplně rozplynou v mlžný rej, nebo jestli jsou po krajích chodníků krabice. Na pocity, co už lidi - nechtějí potřebovat. Přemýšlela jsem, jak se z Doruanky může stát pacient. A kolik chladu si zasloužím.
Šla jsem ráno do sprchy a myslela na to, jak jsem poslední rok naplnila svoje nespavý noci konverzací, která nic neznamená do života, ale v reálném čase byla vším. Myslela jsem na to, jak jsem se stala obětí sama sebe, výplodu vlastní fantasie. A na to, jak to nejde napravit.
Trápí mě vzpomínka na chvíle, kdy se někdo z těch v zástupu snaží udělat z nočního polibku ten nejkrásnější moment světa, zatímco já myslím na podivně vepsanou větu "mysli na mě až zas za někým půjdeš", nebo něco na te způsob. (A jak ta myšlenka měla mnohehem větši cenu, než moment.) Myslím na to "vždycky" a "nikdy" a "chci" a "nepřestanu" a "potřeba vydržet". A přitom to má stejnou váhu, jako rohlíkem napůl rozvrtaný vlašský salát promrzlého dělníka s kocovinou. Omyl v situaci, kdy moje "ráda takovým tím novým způsobem" má sílu každičkýho nádechu dne, zatímco receptory na druhé straně to vnímají jako výplň, jako zateplení už tak dost vlhkýho domu. Obalit (se) polystyrenem je trend doby, který mnoho nepřináší. Neřešíme příčiny, ale důsledky.
Největším neštěstím je, když se dvě přímky lidí neprotnou v jasném průsečíku. A tak mám někdy pocit, že můj život provází jen velmi těsné rovnoběžky, které v dáli navozují pocit průsečíku. Ale jsme vzdělaní (jsme poškození), víme, že tohle zdání jen a jen klame.

*must have*
*jediný správný gin pro ginovou dívku*
Přeji pěkný den, večer, pocit.
Komentáře
sakra ja myslela ze kejhaj jen husy...achjo tak nic no...![]()
Paralel...pripadam si tak divne, svazane vlastnim flegmatismem.
připomíná mi to promluvy postavy z jedný moc hezký knížky. teda ne tolik hezký, protože se na konci oběsila, ale jinak moc hezký.
Gi a Gi a Gi Gi Gi Gi Gi Gi Gi Gi Gina.. já to vím, že tohle není zrovna hezké jméno.. snad bych jí měl radši říkat Magdaléno..
Aktuální články
- Lehoučké křehké dobro.
- I found something worth waking up for.
- Navždy, to je ironie, kterou nepohřbíme.
- opustit všechny zatvrzelý role u modrý zdi s vesmírem
- Byla to opuštěnost, která způsobila válku.
- Za večer můžete slyšet i třicet skvělejch názvů článků a stejně si je nezapamatujete.
- To nech na potom!
- Oživení smyslů zbavení
- S jednou nohou přišitou ke vzpomínkám.
- I try to be positive, you're a fighter, so fight, wake up and live







Nepatri to nekomu random na mail?