http://clickheretosavetheworld.com/


Brečením se ti neuleví, je-li to prostředek vyjádření neštěstí vevnitř (vyzkooušeno v praxi).
A nenalhávej sama sobě, že je fajn že se o tebe "někdo" postaral. Je takovéhle starání se opravdu staráním se?
(Jestli ano, proč potom brečíš...)
kurzíva:Můj terapeut mi včera "posvětil", že se mám bavit s tím, kdo mi něco opravdu dává, a zbytek můžu s klidem poslat do prdele.
Není to o tvojí ohleduplnosti vůči ostatním,
ale je to o tom že ostatní zneužívají tvoji empatii a citlivost.Konec kurzívy.
Možná je načase k ochutnávání spadaného listí a hlíny přidat i hledání lidí?
(btw. co takhle změnit a hlavně sjednotit barvu...fialová by byla také fajn :) )
...
[2]: fall, kde jsem psala o tom, že mám fialové vlasy? (ja myslela že nikde)
[2]: No a co pak. Vykašlu se na všechny, dobře. (Tolik lidí mi to říká. Tak to asi potřebuju.) Pak se večer schovám doma do deky. A budu neviditelná. Půjdu si zaběhat. Udělám úkoly. A pak? Budu mít možná po škole a zase budu mít jen tu deku. (Která na mě leží.) ?
Asi je to správně, ale proč?
[3]: já myslela že je máš černobílé a proto se udržuješ v té rozpolcenosti (není moc větších kontrastů, teď mě napadá snad jen žlutá a modrá)...
ta fialová mě napadla úplně náhodně, je výrazná a přesto může být jednolitá.
A když budeš mít kolem sebe lidi tak asi nebude nic moc z toho scénáře který jsi popsala přeci
je velmi obtížné "vysrat se na některé lidi". Je to pro mě jako někomu ubližovat,
resp.vztahuješ na sebe zodpovědnost za všechny, které si vůbec "pustíš" nějak do okruhu,
ale není to vpořádku a není to nijak nutné a žádnou zodpovědnost za to nemáš.
[5]: jo, mám černobílé. ale bílé mám teď omylem fialové. Jak puberťačka, achich. No ale to je jedno.
Já vždy myslím na to, že když je mi tolik nedobře, musím dát prostor té možnosti, že mi bude pár hodin fajn. Nebo prostě těm lidem. Oni to přeci vědí. A tak si říkám, odmítat vše jen s tím - nechte mě být, já se chci trápit sama ? (chápu, že tady chybí rostor pro to, že "sama" to bude lepší. Ale to mám doma...je tam rodina, pes, běhání....a nic. A není to lepší.)
A pak taky nechci být na koleji večer. S tmou je to jen horší. Jsme tady moc natěsno. Je mi hrozně. Venku s někým, kdo mě aspoň poslouchá, nebo já jeho, je to chvilkově lepší. Uhggjfvncfp..blabla, divnosti. Ale snažím se. Asi mě víc zajímá vyslechnout trápení ostatních. Než myslet na to jak nemám smysl.
Sem napište komentář
[7]: ja to chapu. Jen jsem poukazala na to, ze to neni jedinna varianta a ze muzes i proaktivne mit okolo sebw lidi kteri te budou citit doopravdy a nebudes jim muset davat porad a porad dokola sanci kterou nedaji a ty jim ji i presto das zase.
(tohle resim u sveho terapeuta takze na tom neshledavam nic snadneho,
soucasne odmitam zit s tim ze jina varianta nez "zivot mezi zahlupenyma lidma" neexistuje).
[8]: děkuju ti.
já vždy když mám pocit, že mě člověk "cítí doopravdy", tak se pak ztratí.
Možná už to nedokážu, i když chci. Protože mám strach, že to nikdy nezvládnu. Tak znova tedy - nadýchnout, jít ven, snažit se.
Ten celibát od lidí není snadný. Hlavně bych se potřebovala oddělit od sebe.
Vždycky je v tobě světlo, ale chuť a energii vyzvat na souboj svoje myšlenky má málokdo. O pocitech nemluvím. Ty musíš prožít. Nejde je zakrýt, odmítnout. Nejhorší je dělat, že nejsou.
ach, Dorko, vůně oceánu slz je tak vábivá. probreč to, jestli je třeba a musíš. ale "save a little something for the bright side".
Zaujala mě konverzace v komentářích.
Já teď hledám toto: být raději sama, než dopustit, abych byla s někým, kdo ubližuje a neváží si mě jako člověka. Jenže člověk je tvor společenský. Co je potom menší zlo. Sama nevím.
[12]: Nějakou dobu už je to všechno spíš v komentářích, nezdá se ti, Berrynko? :)
[14]: yep, vyloženě vysmátý článek. Díky.
Jo, já se nedivim, že Landa předčil sledovanost DVTV. To se totiž jen tak nevidí, co tam předvedl...
Oni muži jsou komplikovaní. A pokud jsi fakt pěkná, tak kamarády hetero-muže mít asi fakt nebudeš, protože oni jsou velmi...povrchní. I kdybys byla blbá, tak po tobě půjdou skrz pěknou tvářičku. A to je fakt, občas nejsem sám moc jiný (i když mně to aspoň vadí...).
Ale kamarádky bychom ani jeden zatracovat neměli. Některé nejsou takové jedovaté, jen je třeba si na to vycvičit čuch :).
A neblbni, můžeš u mě psát, cokoliv
...jestli jsem tě nějak zaskočil nebo něco, tak se omlouvám, ty moje nálady jsou občas příšerné. Drž se :)
Ani nevím co na to říct. Dva na jednu holku je přesila.