close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Nevím co chci, ale nečekám, že to kdy budu vědět.

19. ledna 2016 v 23:59 | D^ |  Černobílý svět.
Plnění termínů na poslední chvíli je můj styl. Ne ani tak proto, že bych odkládala tolik povinnosti. Spíš jsem se naučila, že ať začnu jakkoliv brzo, nakonec ten stres v závěru přijde. Jen jiný, ale bude. Zdokonalovat lze do nekonečna. A tak alespoň interval trápení zkrátím a užiju si i jiný život, než důsledně pracovitý, svědomitý a ..."správný".

Takhle krizové situace sebou nesou jak deficit radost (ehm, oblíbené), tak deficit spánku. Značný. Jen sám o sobě nejvýraznější a přehlušuje snad vše. Vedlejší učinky jsou zajímavé, mohla bych dlouho vyjmenovávat různé neduhy a bolístky a divit se, kde se vzaly. Ztratí se "dospáním" a to nevím, kdy bude. Zn. pronajmu svojí postel. Tedy vlastně postele. Nepotřebuju je. Zájemci?



Čeho nikdy neubývá, jsou myšlenky. Tisíce nevyřčených, stále se někde rojí a mně nezbývá než je přijímat, nezpracovávat a dusit. Myslím na to, jak měním svůj život. Snažím se vystoupit ze své komfortní zóny trpitelky. Zase něco udělat, jako třeba péct ty koláčky. Jen zasvěcení poznají, jak významný je to krok. Není to pláč do polštáře. Tak obvyklý pláč.

Jsem už unavená z toho, kolikrát jsem se zklamala. Kolikrát jsem možná-milovala. (Píšu možná, protože milovat vnímám jako vyšší rovinu poznání, než to jen takhle napsat. Chtíč, touhy ani osamění nelze zaměnit za ten nejvyšší cit, kterého jsme -snad?- schopni. Když říkám miluju mango, nemyslím, že pro něj umřu. Ale že to třeba jednou opustím a přestane mě bavit jeho mátová vůně. Nebo když miluju lidi, neznamená, že mě většina z nich nesere. Když miluju hudbu, stále obdivuju ticho a když miluju les, bojím se všech těch brouků - zkátka je to jen použité slovo, nemusí tolik znamenat.)

A jsem už unavená tak moc, že jsem se rozhodla dopsat román o lesbický lásce. O ženách - holkách? - který by spolu snad nikdy neměli nic mít, ale zklamání je táhne jinam, přičemž fyzickému kontaktu se vyhnou úplně, protože fak*it, o tom to není. Nebo na to spíš nechci myslet, haha, netoerance. Dělí je příliš moc, hlavně postavení, spoustu let a charakter. Sbližuje je chuť vystoupit z řady? Nevím. Začalo to pod názvem Chápu a tak to zůstane. Chápu - nejzlejší slovo, jaké jsem na svojí ardresu inkasovala. Chápu, které mě také mnoho naučilo. Třeba to, že s muži je dobré mluvit narovinu. Ne to jen říkat, ale i dělat, dooprady. Protože žádný naznačování nefunguje. Akorát to mate lidi a nic tím nezískáte. Pramení z toho říkačka, že holky nevědí, co chtěj. Tohle *nevím co chci* neznamená, že se nemůžu v restauraci rozhodnout, jestli si dám těstoviny nebo kuskus (nebo kachnu se zelím, make it your way/whatver), nebo nejistotou, jestli jsem neměla vybratu tu světleší kabelku; toho druhýho chlapa; jiný kafe; jinej podnik...blah. Je to o tom, že neustále něco jen naznačujeme v domnění, že reakce bude úplně jiná. Že bude "holčičí". Jenže nebude, "on" není holka. Když řeknu nech mě být, nechá mě být. Nepřiběhne s pugétem růží. Když řeknu nechci, tak ok, nechci. A když řeknu - odejdi, nejsem pro tebe. Odejde. Moje věčné čekání na toho, *kdo se rátí, i když ho úplně odstrčím* (protože budu čekat opak), je nesmysl, který jsem si vecpala do hlavy jako nainí holčička. A nemusela jsem k tomu koukat na seriály, číst dívčí romány nebo časopisy. Stačilo prostě *nevědět co chci*, v plném pravém znění.

Možná nevím co chci. Ale už s tím nehodlám trápit lidi. A svojí nedospělou přestavu nechám jen pro ty dvě holky, který spolu nikdy neměly nic mít...


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Berry Berry | Web | 21. ledna 2016 v 11:18 | Reagovat

Jsou to ony? Vypadají jako od Lindy! Mě se tak nepovedly. Ale voněly a chutnaly, tak jsem to neřešila.
(nechala jsem se příliš unést)
Zrovna nedávno kamarádka likovala na FB takové povídání, že chlapi si stěžují, jak ženy nevědí, co chtějí, ale přitom to nevědí oni (vadí jim, když se žena neupravuje, ale když s tím začne, je to lehká děva atd.). Takže v pohodě - myslím, že to patří k tomu býti ženou nevědět, co chci.

2 soul-underground soul-underground | Web | 21. ledna 2016 v 20:12 | Reagovat

Život je plnej paradoxů a stím spánem se drž taky jsem ho neměl moc v poslední době :D Příběh by to byl zajímavej, ale ten kontakt mezi nima by mi asi chyběl.

3 Artis Artis | Web | 22. ledna 2016 v 16:25 | Reagovat

Tolik myšlenek a citu v jednom textu. Nevím, na co reagovat dříve.
Deficit spánku je brzy doháněn překypěním spánku a tak to běhá pořád dokola, znám to sama u sebe. Plnení termínů na poslední chvíli si teď dovolit nemůžu a tak jsem každý den zahlcena, odkládat to - zhroutila bych se.
Chtíč. Co to vlastně znamená? Vlastnit to? Mít to při sobě? Cítit to vedle sebe? Abstraktní pojem stejně jako láska a přesto je častější než ona láska.
Líbí se mi ta úplně poslední část, protože je neskutečně moc pravdivá.

4 banalite banalite | Web | 22. ledna 2016 v 20:02 | Reagovat

Já mám před deadline vždycky takovou adrenalinovou horečku, během který jsem hodně efektivní a dokonce tak nějak klidná a spokojená. Den po odevzdání mám na pár dní propad, tak nevím, jestli to za to stojí, ale jdu na to zhruba tak stejně.. pořád vyčkávám, a pak mě k práci kope docela bez námahy adrenalin, a nemusim se k ničemu pracně dokopávat sama. A v nabytém čase si tak nějak taky užívám života, i když asi ne způsobem, jako ty. A jíst u toho hodně cukru? Nejlepší.

5 pavel pavel | Web | 22. ledna 2016 v 21:27 | Reagovat

Postel prázdná nebo s tebou? :-D
Taky jdu se ženami na rovinu. :D

6 paralelnisvet paralelnisvet | Web | 22. ledna 2016 v 22:12 | Reagovat

[5]: do postele s Paralelou, to je až moc velký kýč, to ne.

7 paralelnisvet paralelnisvet | Web | 24. ledna 2016 v 1:43 | Reagovat

[1]: Děkuju za pochvalu. Asi jsem se narodila pro sušenky, na život už jsem značně méně šikovná.

[2]: Já jsem na nespánky zvyklá, ale děkuju. (Mně by taky chyběl, ale asi by to bylo málo ze života :D )

[3]: Děkuju za komentář k zamyšlení. Asi se potřebuju hodně moc zamýšlet. (Jako helenka Součková z Budžese)

[4]: Tohle může napsat jen někdo, kdo přesně rozumí tomu deadlinu o kterém mluvím. Díky za to, hihi. Prostě jde o tu finální efektivitu, není čas ztrácet čas zbytečně včas :)

8 banalite banalite | Web | 25. ledna 2016 v 1:28 | Reagovat

[7]: Není čas ztrácet čas zbytečně včas. To si snad vystavím :)

9 bludickka bludickka | E-mail | Web | 4. února 2016 v 13:31 | Reagovat

Ten román bych si přečetla.. kde je k dostání? :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama