close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Černé nebe nad městem voní deštěm.

7. února 2016 v 0:23 | D^ |  Černobílý svět.

Nevím, proč trpím tolik přerývanou nechutí k životu. Pohybuju se od nuly do mínus deseti. V noci do mínus sta, ale to se přes den vyrovná. Užívám si svůj život na nule a jsem si velmi vědomá toho, za co jsem spokojená. Za omračující pohled do slunce, který probouzí jaro. Za snahy, za radost. Za....já nevím, za co všechno. Vím, že nemám radost a nenávidím ten pocit.

Vždycky se strašně moc snažím, předstírám sama sobě. To vydrží nějaký čas. Pak se to celé sesype, domeček z karet jsem ani nestihla vystavět. A nic moc mě od toho nezachrání. Čtu si knížku o psychoterapii místo té vlastní, nenávidím násilí mezi lidmi a chci nemít strach darovat ledvinu někomu, kdo jí potřebuje víc než já.

Taky pořád dělám obědy, vytírám podlahy, venčím psa, před spaním brečím a peču dobroty. Na tom se nic nezměnilo.






*kapustičky na zádíčka - moje rodina umře na šok ze zdravého jídla, proto ten dortík*


*vypadá jako já, je černoblej. A okolo něžně do růžova, celá Paralela. *Ehm.* a není to tak nádherný, protože do krému nikdy nesmím dát máslo a tvaroh tak dobře nedrží, za to líp chutná. říkali.*



Když mám depresi, bolí mě hlava, nechci mluvit na lidi, jen tiše dělat svojí práci. A taky mi všechny ty chlupáči připadají strašně ňu, jako tohle lvíče, co se pevně drží židle. A moc miluju tu báseň Ty II. Dobrou noc, jsi krásná, i když spíš.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Evelyn Vivien Evelyn Vivien | Web | 8. února 2016 v 20:19 | Reagovat

Tak ty jsi v depresi aspoň produktivní. Jen ještě čekám na den, kdy mi budou připadat kočky ňuňu...

2 vyjadrenicenzury vyjadrenicenzury | Web | 8. února 2016 v 20:59 | Reagovat

Aspoň vaříš a pečeš. Já jen jím a koukám se na nereálný filmy a pohádky. Člověk rád utíká od nehezké reality. Už se popravdě začínám těšit do školy, to je bída. Od nuly do mínus deseti je ještě dobrý.. V noci máš spát a nepřemýšlet :-).  Tak ať je to občas do plusu ;-)

3 jsemany jsemany | Web | 8. února 2016 v 22:56 | Reagovat

Pořídím si tě domů, kuchařinko! A budeme tiše povídat nebo mlčet až do rána, pouštět si Mišíka z desky a číst básničky od Hraběte. x)

4 paralelnisvet paralelnisvet | 8. února 2016 v 23:01 | Reagovat

[3]: to je skvělý,vlastně ty jídla ani nemusíme jíst :)

5 pavel pavel | Web | 9. února 2016 v 13:23 | Reagovat

Taky někdy vařím abych zahnal chmury. Ten dort vypadá krásně... ještě ho ale ochutnat. :)

6 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 9. února 2016 v 17:40 | Reagovat

Já trpím nepřerývanou nechutí k jídlu. Zato k životu...hm, vážně už mě to přešlo?

7 paralelnisvet paralelnisvet | 9. února 2016 v 19:49 | Reagovat

[6]: hh, tak tuhle nechuť jsem odnaučila 10 z 5 lidí :D ale chápu, mě to taky nebaví jíst. Jen v tý přípravě se tady nemluví o (přirozeným) výběru. To je rodina, ta se musí krmit....ale to tě asi (zatím? vůbec?) nepotká, tak klid pohoda rakenrol .)

8 Val O. Val O. | Web | 9. února 2016 v 21:32 | Reagovat

o tom tvém růžovém dortu se mi zdálo, po prvním přečtení článku! a přijít na to kdy sobě nepředstíráš je běh na dlouhou trať, který potřebuje jasně vymezený cíl. jinak se člověk hroutí, to dává smysl.

9 Háčko Háčko | E-mail | Web | 11. února 2016 v 3:18 | Reagovat

Madžgy pomáhajú proti depresiám, paradoxne, mňa tie "moje" do nich dostávajú v poslednom čase :D
Tá škola a to skúškové ťa zrejme tak zabíjajú. Ako neštudent (dočasný), som strašne vďačná za momentálne voľno. Neboj príde leto, a prídu koncerty, a všetko bude lepšie. Treba šebe vypic a žic :)

10 Malé kotě Malé kotě | Web | 13. února 2016 v 21:42 | Reagovat

Vaření a pečení vážně pomáhá...ale ty obrázky jídla jsou za trest.

11 Berry Berry | Web | 14. února 2016 v 22:08 | Reagovat

Taky čtu knihu o depresi do neurologie. Ten dort je moc krásný, nám máslové krémy také kdovíjak nechutnají, jsou moc těžké na zažívání.
Moc ráda pozoruju děti, když spí.

12 paralelnisvet paralelnisvet | 15. února 2016 v 9:16 | Reagovat

[11]: A řekneš jakou? (Já mám Yalomovo Lži na pohovce.) Já bych hlavně nezvládla dát do něčeho tolik másla a akorát by to zbylo :)

13 Berry Berry | Web | 16. února 2016 v 16:08 | Reagovat

[12]: Deprese jako řeč unavené duše -zrovna teď je zápis na blogu o ní. Ještě mám Mozek a jeho tajemství, ale nezačala jsem ji zatím číst. Nestíhám :-( Tvůj tip jsem si zapsala na papírek (zrušit školu a číst si, co chci...).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama