HOMO SAPIENS
Občas je to pěkná cesta MHD. Například dnes v metru jsem se bavil pohledem na jednoho spolucestujícího.
Na první pohled obyčejný mladík, zhruba v mém věku (takže vlastně stařík). Vysoký okolo druhého metru, pěstované strniště, upravený střih vlasu ztužený do účesu. Moderní dioptrické brýle. Na sobě měl polo tričko, chino šortky a polobotky bez ponožek tmavomodré barvy s bílou podrážkou (Fakt nedávám tenhle neduh dnešní doby, kdy sehnat boty s normální černou podrážkou je záležitostí hledání Svatého grálu). K tomu takovou tu moderní kabelku pro pány značky Prada.
Nuda. Ale pak jsem se na něho zaměřil více. Zaujala mě jeho kérka. Z pod rukávu polo trička mu koukaly... hmm... šupiny? Ano, ano. To jsou šupiny. Jo, to je rukáv a rukáv od brnění, přes které měl uvázaný ramenný plát štítu. Docela podařené a nápadité tetování.
Rytíř v metru četl Harryho Pottera, díl poslední, a soudě podle unaveného vzhledu stránek ho četl po několikáté. Jako záložku u stránky přidržoval kartičku karetní hry Magic: The Gathering a mě tak začal být pán ve zbroji sympatický, že jsem mu odpustil i ty polobotky bez ponožek. Jeho prsten, který klidně mohl být jedním z Prstenů od elfích vládců, už to celé jen dokresloval. Prostě pán typu "Ach jo. Být tak v jiném čase a v jiném světě."
Platonický heroik si všiml mého zájmu a trochu znervóznil. Jeho fantasy bublina splaskla, začal se kabonit, a jako by tušil, že jsem mu zprznil Hermionu, probodával mě pohledem avada kedavra.
Bylo mi to líto, a tak jsem k němu přišel a s co největším důrazem na projev pochopení jsem mu mezi všemi cestujícími řekl: "To je v pořádku, Legolasi, klid. Já jsem Darth Vader."







To je skvělý!