close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Nevědomí a já.

22. března 2016 v 12:00 | Paralela |  Černobílý svět.
Probouzím se s živým snem, jak registruju utečence z Afriky. Po prvním - asi čtyřicátníkovi s úsměvem - mě probudí vibrace budíku. S leknutím, že jsem vlastně v Praze, v posteli a za chvíli mám test. možná je to strašení, že bych měla dělat důležitější věci. V mým životě. Než se jen starat o to, jestli dostuduju.

Den se s nocí sešel a přišlo ráno. Pomaličku pokulhává, protože chřipkový stavy ho táhnou zpátky pod deku. Probouzí mě sen,, ve kterém moje sousedka dělá redukci z litru krabicového bílého vína zatímco já tam stojím u mikrovlnky a snažím se to pochopit. Usmívá se. A míchá. Jenže ve světě opodál se bojuje s životem a smrtí.

Žijeme ve světě, kdy si každý týden davy přebarví profilovou fotku na jinou vlajku, podle toho, kde to bouchlo? A za jak dlouho si na to zvykneme? Že dotknout se letiště, metra, klubu, restaurace, města...je prostě trochu adrenalin. Naučíme se důkladně loučit, protože vždycky to může být naposled?
Historie ukazuje, že na všechno si zvykneme. Přizpůsobivost lidí. Ani smrt je nezničí.






_____________________________________________________________________________


Dlouho jsem se neozvala. Dočetla jsem mezitím dvě knížky (jejichž útržků vás pro dnešek ušetřím). A taky jsem se s *FakyouSarah* a týmem mužů dostala až na třetí místo archi soutěže. Plodný víkend, ale práci za mě nikdo neudělal, tak mám nejen problém, ale i termín, nemoc a nedostatek spánku.

Nevím, co jinýho by bylo aktuálního než milion fotek obědů. Stejně všichni pochpili, že nic jinýho nedokážu.





Z kompilace je zřejmý, že jsme měli i fajn kolejní večírek, a kdyby H neby takovej hormon tak jsme se nemuseli ani hádat; že jsem vyzkoušela kapří tatarák; doma dělala rýžový závitky; připravila boží bramborový pizzy na školní workshop a mamce jsem koupila k narozeninám všechno na připravu sushi. Prostě obrázky. Obrázky máme rádi. Tak ještě pár skic z minulého víkendu na závěr. Až nedudu tak ubrečená z rýmičky, podělím se zas o svoje poetický myšlenky, trochu pošpiněný politickým procesem Pekingského jara ze současný knížky. Zdravím knihomoly i příšlušníky Brna a přeju všem hladovým hodně skvělýho jídla.





 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 May May | Web | 22. března 2016 v 21:15 | Reagovat

Hladoví děkujou, ale zrovna dneska se večer se můžou najíst leda tak tvejch obrázků.. damn it.
(a už jen čekám kdy uvidím první profilovku přebarvenou na belgicko)

2 Val O. Val O. | Web | 23. března 2016 v 19:30 | Reagovat

posezení/poležení nad topením vypadá jako ta nejpříjemnější věc!

3 paralelnisvet paralelnisvet | 23. března 2016 v 22:51 | Reagovat

[2]: tak to tam úplně vidím O:) Je to nová stará čítárna ve škole, kde teď žižkovská kavárna prodává kafe. Chodím si tam pro kafe se srdíčkem a být tam naše poležení, jsem ve škole víc jak doma .)

4 Malé kotě Malé kotě | Web | 24. března 2016 v 22:11 | Reagovat

Brzké uzdravení, Doro, na mě vlezla v neděli chřipka. Ty tvé obrázky s jídlem dráždí mé chutě, které jsou stále na dietě...
Ke čtení gratuluju, sám pořád jen píšu nebo trpím (díky chřipce).
K atentátům se znovu vyjadřovat nechci, přítel je v zahraničí...radši na to nemyslet.

5 stuprum stuprum | Web | 24. března 2016 v 22:16 | Reagovat

Poležení pod stolem s kořalkou bych si nechal líbit.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama