Opilý sny jsou divný. Vždycky hodně rychlý a všechno se v nich motá. Stejně jako moje hlava. Ale divnější jsou nemocný sny. Když jsem odpoledne po spolknutí jeden a půl milionu superhrdinů Penicilínů zas neplánovaně usnula, poprvé jsem se probudila právě ve snu. Velkej autobus, málo sedaček, všude deky a spacáky a hodně lidí. Smála jsem se něčemu s M. od vedle. Chtěla mi zabránit abych nahrála něco na její profil, a jak je to trapný, tak to byla ohromná zábava. Spala sjem dál a vidím, že asi metr odemě se probouzí něco chlupatýho. No, nebyl to Sid, ale malá opička, která vypadala moc krásně. Hned se ukázalo, že to není opička, ale malá černá holčička, vedle ní ještě jedna větší, tak tříletá, která už vypadala víc jako holčička než jako opička. Upoutalo mě jak je krásná. Řekla jsem si - tu chci. Otevřela očíčko a smála se na mě. Závan něhy nad krásou a roztomilostí v tmavomodrých šatičkách zachumlaných v dečkách, kterou nelegálně převážel do čr - nikdo jiný, než knírač Dominik Feri. Tradá. Okamžitě pochopil. Znamená to, že jsem jsem se ocitla v jakýmsi nelegálním buse přes hranice a že se v mým angínovým snu profiluje: vzpomínka na párty, kdy jsme M. nahráli Honzovu holou prdel jako gif místo profilovky; že potřebuju spát; chci odjet někam daleko od problému *bakalářka*; mám strach, že nestihnu mít děti a tak jsem se rozhodla pro variantu *matka s koupenou holčičkou*; že Nigga se brzy vrací domů; @@cotamsakradělátenFeri@@, to fakt netušim. Podruhé mě probudil bráška, že jde spát. Hmm, epizody...
Včera se mi v úplně stejný situaci zdálo, že jsme jeli s našima autem k ajťákovi a do auta nám někde na parkovišti u nemocnice, když jsem tam čekala sama, nastoupil Princ. Byl trochu mimo, ale nad moje očekávání normální. A vůbec nikoho nezajímalo, co tam vlastně dělá. Prostě nastoupil do života, jako tehdy a byl tam, bez větších známek radosti, pohodlí a nadšení z mé osoby; trochu se smál a trochu lomil rukama a hroutil se do klína. Na konci cesty jsem vystoupila já a nechala ho tam s rukama v dlaních, jako tehdy. Tohle se profiluje až moc snadno.

*polička architekta*
*stavy nouze necháváme bez popisku*
Z novinek je tedy zřejmé, že mám angínu, nezávazně koketuju s peřinou v nevhodný čas (a že bych se k tomu taky klidně zas vrátila). Mocnější novinka: mohli bychom malým ohňostrojem s výkřiky a potleskem přivítat švicu z Brna? Trvalo to sice šest let, ale nakonec mě google stejně prozradil. Už dlouho polemizuju nad tím, kdo všechno se naboural do paralelního světa, že má moc obyvatel a kolik jich vlastně ještě unese. Jestli se moje planetka pohltí v ohnivý kouli, nebo jestli jí Jupiter odpinkne někam za sluneční soustavu a nenávratně se ztratí. Prozatím budu všem věřit, že se adresa na Paralelu nedostane mezi kretény a kyslík zbyde pro všechny. Třikrát hurá do Brna.

*zprávy jako: *nesnášim tě* a *dneska si na tebe dám panáka* jsem vynechala, ok?*

*nohy jen pro zasvěcené oblíbence ... a odpověď na pavouky, jen pokud to vydrží slyšet*

*a tohle pro všechny, protože někdy je lepší ukazovat, než říkat. taky chci být miminko*







Matka s koupenou holčičkou snad lepší, než matka se štěňaty (já).