close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

S přihlédnutím k dochovaným materiálům.

23. května 2016 v 19:10 | Paralela |  Černobílý svět.
Ve snaze vyhnout se důsledkům prudkých změn nálad (a taky učení, žeano) se odhodlávám trochu urovnat knihovnu. Při páteční cestě autem do Prahy už jsem si dovezla většinu svých věcí z koleje a s tím i novou várku knížek (z antikvariátů). Taky jsem lisovala archy pauzáků, takže hodně velkých, a především těžkých, knih je vytahaná na stole. Většinou encyklopedie, staré manuály na programy a knížky o architektuře, umění a fotografii. Přes všechnu jistotu, že jsem všechny vytáhla z jedné police, nechápu, proč se tam zpátky nevejdou. Někde je chyba. Já jsem chyba.



Třídíte taky knihovnu? Já už jsem docela nepořádná. Dříve byl pohled na stěnu pravidelný a čistý, ale s přibývajícími kusy a ubývajícím časem to vypadá čím dál víc tragičtěji. Měním tedy pořadí alespoň v oddělení "umění". Uvažuju pragmaticky. Objem knih se za týden nemohl nijak zvlášť změnit, tak významné reologické změny (i při uvážení vysoké vlhkosti tohoto pokoje) zkrátka nemohly působit. Česky - někam se to přeci musí vejít, když to tam bylo.

Posunuju Slovník antické kultury za Divy světa a vykoukne na mě sešit s tvrdými deskami. Co to asi je? Znáte to - rovnat knihovnu je skoro tak nebezpečný, jako přebírat šatní skříň. Možná horší. Musíte si to všechno zkusit a nakonec…sedíte s knížkou pod stolem a hromada je pořád nezkrocená. Ten sešit je totiž čtenářský deník z 5.B…flashback.


Miliónová bankovka a další povídky - Mark Twain, vykřikuje ohromný nápis na první straně. Text, ve kterém chybí čárky je poměrně tuctový, ale vykresluje děj pochopitelně. Na konci je vzkaz učitelky: Používej kratší věty! A jednička. Nenapadá mě nic lepšího, než sáhnout po dvojčatovým mini-notebooku, co se pořád válí u postele a na kterým se mizerně píše, abych dokázala paní učitelce, že jsem se teda rozhodně nepolepšila. < haha


Další zápis, Lassie se vrací - Eric Knight, obsahuje až nápadně heslovitý výtah. "Lassie je příběh o psí věrnosti." "Lassie je čistokrevná kolie." Ponecháno bez komentáře. Já bych teda protestovala.


Tehdy jsem moc ráda četla Geralda Durrela. Byl to trochu přírodovědcem, ale psal moc vtipně, asi jako JB. Představuje další úkol - Ptáci, zvířata a moji příbuzní, jehož text by se mohl použít na obálku knihy. Jsem spokojená dokud neotočím na další stranu, kde se nová učitelka rozepisuje s kritikou.

Můžeš doplnit údaji o autorovi, zajímavým citátem apod.
(a žádná jednička)
Měla mě pochválit, krůta.


Dobrodružství Toma Sayera nově začíná rozsáhlým životopisem Marka Twaina. Tahle knížka byla povinná, zřejmě, protože si nepamatuju, že bych Twaina nějak zvlášť obdivovala. Ale dobře si vzpomínám, jak jsem jí bez nadšení četla zabořená do křesla v pustým obrovským obýváku, stejně jako jsem tam přelouskala třeba Metráčka aniž bych pochopila, proč to vlastně čtu a k čemu je to dobrý. Ten byt tehdy byl přehnaný okázalostí prostoru. Ale nejspíš bylo fajn to zažít.

" Antoine de Saint-Exupéry nikdy netoužil po tom, stát se spisovatelem; spíše malířem, architektem nebo námořním důstojníkem, protože činy kladl výše, než slova. Nenapsal totiž nic jiného, než skutečné prožitky a myšlenky . - "Nic nemá smysl, jestliže jsem to toho nevložil své tělo a svého ducha." Kdo četl alespoň jediné Exupéryho dílo, může těžko pochybovat o podstatě autorova lidství. Exupéry žil, létal, psal i zemřel pro svou pravdu…."

Dětská kniha z dob páté bé nekončí jedničkou. Malého prince plného vět pře-rozvitých a chybějících čárek už nikdo neopravil. Naopak končí několika vloženými listy plnými rešerší z encyklopedií, odkazů na čísla stránek v knize a stokrát přepsaným konceptem. Nejspíš bylo léto a nikdo už nenutil malou Paralelu psát o tom, co čte. Jakoby Malý Princ už neměl být ničím nahrazen.


*vzkaz od sestry*



*odpověď pro sestru*


Poslání s dnešní vzpomínkou nepřináším. Spíš ohlédnujtí za tím, jak jsem byla taková napravitelná. Se snahou, iniciativou, ale napravitelná. Na chvíli. Vytýkání dlouhých vět vydrželo až do konce. Vlastně je to asi dobře. Vzdělání nás chce všechny ohnout do stejného tvaru, chce nás polepšit. Vymazat hvezdičky z očí a nahradit je kódem. 1011000110 1001 10100010 Náhodným?
A potěšení nad tím, že už tehdy jsem prožitky a myšlenky stavěla na stejnou, "skutečnou" rovinu.
A teď už bych se snad mohla jít učit. Až budete mít děti, ukažte jim, že knížky jsou svoboda.



P.S: Tady zrovna začala bouřka. To se ke knížkám hodí. (A znamená to, že jsem nelhala o běhání?) Záznam tady.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Just Blaze Just Blaze | 24. května 2016 v 9:31 | Reagovat

Dal bych Ti za tohle jedničku, i když se to nepočítá. Poselství tam je, a je to vtipný! Skvělý, tenhle typ článků mám nejvíc rád... Ta bouřka je krásná hudba :-P

A nejsi ještě 1011000110. Naštěstí! :-)

2 paralelnisvet paralelnisvet | E-mail | Web | 24. května 2016 v 10:03 | Reagovat

[1]: mmmm, děkuju. na jedničky a nuly teprve dojde, žejo.

3 Lukáš Lukáš | 24. května 2016 v 10:13 | Reagovat

Mně se to tedy taky líbí. Další důkaz, jak je ten svět strašně nespravedlivý. Já kdysi dostal ve škole od učitelky pochvalu: "dokáže zformulovat opravdu dlouhá a komplikovaná souvětí a to dokonce správně!" Chudáčku, slyšet ty tohle od paní učitelky namísto té kritiky, kde jsi dneska mohla být. Ale je fakt, že časem jsem dospěl k tomu, že psát kratší věty je vážně lepší.

4 paralelnisvet paralelnisvet | E-mail | Web | 24. května 2016 v 10:28 | Reagovat

[3]: Já vlastně nevím, nikdy jsem se úplně nerozhodla. Ono to totiž - každý ten sloh vytváří jinou emoci. A tak myslím, že prostě záleží na tom, co chceme v člověku vyvolat. Kdyby učitelka soudila Kerouaca, kde by on mohl dneska (ne)být?

5 pavel pavel | Web | 24. května 2016 v 19:36 | Reagovat

U mne doma katastrofa, protože mám pár tisíc knih a malý prostor, přestože velkou knihovnu... navíc antikvariát ti všechno nebere. Mám aspoň mám ty které asi už číst nebudu v druhé zadní řadě.

6 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 25. května 2016 v 0:52 | Reagovat

Já jsem třídila materiály za střední, když už mam odmaturováno. Tolik papírů, tolik sraček. Kolik dostanu ve sběru za kilo?

7 paralelnisvet paralelnisvet | E-mail | Web | 25. května 2016 v 16:24 | Reagovat

[5]: Já nevím, jestli knížkám víc místa pomůže. Vždycky nakonec zaplní všechen prostor :D

[6]: Já si pamatuju, že po střední jsem vzala velkou krabici a všechno jsem roztrhala na malý kousky. A vyhodila do papíru :D Nejspíš dávaj dost, protože ten kontejner na tříděnej je vždycky od cikánů vybranej!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama