Už měsíc vysávám podlahu kličkováním mezi kufry a krabicemi s kolejní parádou. Současný stav:
Stůl1 za zády: velký papíry, který nevím jak uklidit; deka pod kocoura
Stůl2 vedle: rezervní deky, který nevím proč nikdo neuklidí na lepší místo; dvě sponky; náplasti na puchýře; malý plastový dinosaurus
Pod stejným stolem: veliká krabice kartonů z modelů ; hopsakoule; modrý provázek (nevím kam vede)
Kytarové kombo1 mezi stoly 1 a 2:deka pod kocoura.; kocourovo oblíbený svetr - rovněž pod kocoura; teplé ponožky letní
Můj stůl:kapitola sama pro sebe aka "věci denní potřeby" a hrnky od kafe už bez potřeby. Ale snažím se.
Skříňka vlevo: podklady do pražský práce; kus složené modré látky bez bližší specifikace
Skříňka vpravo:běžecký oblečení celkem kusů: 6; časopis Stavební listy celkem kusů: 2
Kufr pod skříňkou:suší běhací podprsenky. Organizace.
Do toho rohu dál už nevidim. Ještě další čtyři kusy nábytku zavalený věcma, plus společensky nedoceněný malířský stojan a jeho kámoš rotoped. Ozaj - kdybyste fakt nevěděli, kam si nejlíp házet věci, kupte si stojan na malování a rotoped. Oba si o to vyloženě říkaj.
-Důsledky: hodina uklízení vyrovnala situaci do snesitelné podoby
+Pozitiva: místo na cvičení
Běhej, když to dokážeš.
Pokud jde o běh, cítím poměrné zklamání. Poměrné v poměru výkon/výsledek. Červnovou snahu o zrychlení pětky jsem kvůli červencové výzvě vyměnila za delší trasy. Kyčel mi umírá a puchýře mají pré. Jsem zklamaná z očekávání, že 4 týdny soustavného běhu přinesou i úbytek tuku. A když říkám, že nemám ráda očekávání, tak jsem se tím měla řídit i teď. Když redukce po dvou týdnech nefunguje, má se ubrat dalších 250kcal příjmu a zachovat výdej. Průměrný výdej na běh je asi 800kcal, podobně jako příjem. Vím že vystačím v pohodě s 500kcal, ale už se hůř běží. Teda jen chvíli. Při těch desítkách se nejlíp běží úplně bez jídla. Doopravdy špatně se běží, když to bolí. Proto platí rada: nezastavovat za žádných okolností. Dokud běžím, tak běžím. To je moje přímá úměra. Ale jestli mám zas dělat v září dvojčatům vodiče na #runningsucks závodě, musim to vydržet.
-Důsledky: kyčel mám oblepenou léčivými náplastmi, na vytrvalejší puchýře zkouším ty se superhrdiny
+Pozitiva: výzvovou dvoustovku kilometrů do konce týdne zvládnu; zlepšuje se výdrž a vybíhaní kopců
Žij, když to dokážeš.
Jak se říká, tenhle svět je jednoduchej. A my si ho komplikujeme tím, jak se ho snažíme žít co nejlíp. Je to pěkná otrava. Být "dobrej". Není kam couvnout.
Když třeba takhle každou druhou, nebo i první noc propiješ, chodíš pozdě do práce a přednášky jdou mimo tebe. Schováš se za anonymitu flákače. Pak stačí pít jen jednou v týdnu a do práce chodit včas. Hned přijde dobrej pocit a zadostiučinění. Ale kam couvnout, když není kam couvnout? Kde ubrat dalších 250kcal, když už takhle je to běh do záporných hodnot? Zvláštní, že je jednoznačně lepší být špatný.
-Důsledky: přetrvávajcí sebeodmítání, nespavost, hlasy v hlavě
+Pozitiva: vždycky je naděje postěžovat si na paralelním a dál už nevnímat. If I get it down on paper it's no longer inside of me, to pořád částečně funguje.
Miluj, když to dokážeš.
V současnosti tenhle song. Nevím no - celý život si někdo a pak se necháš pohltit prapodivnými zvuky. A nebo čímkoliv, co je nepoznaný. Je to vzrušení z pokušení. To jsi celá ty. Achjo.
-Důsledky: únava, hvezdičky co ve vzduchu praskaj, modrý světýlka
+Pozitiva: Aby bylo jasno, nemusí být slunečno.
Komentáře
1┼Lady de Vampire Victoria┼ | Web | 26. července 2016 v 2:52 | Reagovat
pěkně napsáno
2stuprum | Web | 26. července 2016 v 13:28 | Reagovat
Běháš pěkně.
Ale ty hlasy? Div nebrečím. Takhle to nepůjde. :)
[2]: šeptá to jen v noci a nejsem opilá. co s tím, mám se opíjet?
4SkyBob | Web | 27. července 2016 v 0:34 | Reagovat
Zajímavé Nevím co mě to v tento den (po půl roce) popadlo, ale jako první otevřu tvůj blog ... a koukám, že jsme měli dost podobný den ... "debordelizace", neboli úklid (jelikož přijede na návštěvu babička) a tréning (říkám tréning, ale myslím tím, že jsem se hned po práci sebral a šel na staďák ze sebe vypustit maximum se zaměřením na bolavé rameno a nehorázně slabá lejtka) ... tři hodiny jsem mordoval své tělo abych ... nevím ... sám nevím proč vlastně ... prostě jen tak, potřeboval jsem přijít na jiné myšlenky.
Nevím jak jiným, ale mě to moc pomáhá ... konečně byl čas se utrhnout z práce mít trochu času jen pro sebe ... a jelikož počasí bylo obstojné a v sobotu mě čeká "důležitý" turnaj, makání byla jasná volba. Běhání (i když jen po oválu) se sluchátkama v uších, hlasitá oblíbená hudba, makání na doraz, posilování ... nedovedu si představit lepší relax.
I když to že tu sedím po půlnoci (po pár pivech a panácích) asi něco znamená ... asi není něco v pořádku. Asi mě něco sere jak já říkám Zajímavé jak člověka můžou rozhodit pouhé drobnosti ... třeba jako například že vám k narozeninám (kromě rodiny se kterou se to slaví ve volný den), popřeje jako první šéf, pak kolegové, srdcová záležitost, bratr s ženou ... a víc nikdo.
Nepřikládám těmto věcím důležitost, ale od jedné osoby bych to celkem očekával ... od své "přítelkyně" (jednou se stane, ale tohle už je podruhé za dva roky "společného bydlení")
Uvozovky píšu schválně, když si něčím nejsem jistý
Ach jo, proč si to jen nenecháš pro sebe (mluvím sám k sobě), akorát tím otravuješ jiné. Omlouvám se za citové, hodně alkoholické výlevy ... a teším se, že si někdy za "střízliva" přetu tvoje články ... jen podle názvů to bude mazec
[4]: ohhh méén, to je paráda! Ahoj!
Ale říkám si, je to vůbec k radosti, že se sem vracíš jen při mizerné náladě? Hm, fakit, mě to těší i tak. Jsem holt posel špatných správ a správné místo pro celoživotní depresi.
Narozeniny. To mě mrzí, ale zas...nevybral jsi si jednoduchou osobnost, za to se platí. A na to se vyhrává! Kašli na svátky a sebestřednost, je to hloupost oproti té lásce, kterou já pamatuji, že jsi cítil! A to Ti nikdy neuteče! :)
Číst Paralelu v čase zpět je trochu nebezpečné. Mohlo by ti to: zhoršit náladu, zlepšit náladu, přinést spoustu zapeklitých myšlenek, vtáhnout zpět k psaní, rozproudit sebelítost, ....rozpálí se Ti oči a umřeš! Tak si dej odběr a máš zaručenou telenovelu do dnů příštích!
Achjo. To je hezký. Mám ráda dlouhý vzkazy. Tak děkuju. Posílám Ti podporu, spoustu odvahy a přání k narozeninám! Na sobotím turnaji ukaž, kdo je tady pán, hihi .) Pozdravujte se tam navzájem ♥
6Val O. | Web | 27. července 2016 v 18:01 | Reagovat
a já nic z toho nedokážu.
hlasy v hlavě nevěstí nic dobrého, ačkoli jsem teď četla něco o tom, že existují i takové, které se na první pohled zdají cizí, ale po hlubším prozkoumání patří tobě. dávej na sebe pozor.
7Banalite | Web | 28. července 2016 v 5:32 | Reagovat
Nemyslis 800 kcal denne, ze ne?
Se sportem, hvezdickama a psychickym napetim se musi zrat!
Prvá vec je, že sa mi hrozne páči idea takéhoto členenia článku. Oficiálne si dokázala napísať denníčkový článok, ktorý ma totálne bavil. Gratulujem, na také nenarážam často.
Členenie izby jednoznačne neschvaľujem, keďže som človekom relatívne poriadkumilovným
S behaním si daj bacha ... ak Ťa niečo bolí väčšinou to pre Teba nie je príliš dobré.Napr. ľudia ktorých bolí chrbát po behu väčšinou okamžite s behom prestávajú.
Som si myslel, že taký flákač vie vždy niekam ešte ustúpiť, resp. cúvnuť ... prečo by to nedokázal aj neflákač? Tak ako bolo vyššie písané, človek si na tlak musí zvykať. Ja som tiež typ, ktorý chce všetko alebo nič a poviem Ti, že je lepšie na to ísť postupne ako sa potom lámať pod tlakom.
Každopádne Ti hrozne fandím na Tvojej ceste za neflákačstvom. Rád vidím mladých, ktorým ešte nie je všetko u prdele. Len tak ďalej
[10]:a čo ... nech som aj dědek, ale hlavne stále lovable dědek
aj tak si myslím, že som ešte duchom dosť mladý ... len možno príliš uvažujem a rozoberám... ale kto to čas od času nerobí, že? Či som zas mimo a tá dnešná mládež sa už fakt o nič nezaujíma?!
Budem taký istý ako som teraz, len budem mať pred menom Ing. ... Ing. WOMM neznie zle, nie?
[11]: Rozkošný dědek, taky dědek :P
"dnešní mládež", já nevim, já je neznám! Tajemství? Budeš o dva roky dědkovatější :( hešteg life
hešteg zůsteňteSnámi!
pěkně napsáno