Oživení smyslů zbavení

31. května 2017 v 21:41 | Paralela |  fronta se zrušila
Dostávám se po čase zase do situace, kdy tělo křičí o zpomalení. Tak hlasitě, že poslechnu, i když spíš nemůžu. Ztrácím tempo minulého týdne s nepochopitelnou rychlostí. ;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;°°°Pouštím desku a nechávám svou rozbitou klávesnici psát milovaný středníky. Už mě nebaví odporovat. Mazat. People are strange. Překřičet sousedy pod oknem. Překřičet bolest a otupění od léků. Don't…you cry. Baby please don't cry. Ten ateliér letos bude výsměch. Nechce se mi nad tím vůbec dřít. Chce se mi přestat obracet žaludek naruby. Z vína je to teda o hodně lepší. A to porovnávám samý hrozný stavy. Na průběhu cyklu je asi nejhorší, když ho nějak úplně ztratíte. Nepomáhají kapsle z rýžový moučky, nepomáhá začít jíst. Pomáhá opít se do němoty, aby to zase naběhlo? No. To jsem fakt ani moc nechtěla. Protože je mi o něco hůř, než po tom víně. Turn off the light.

Přemýšlela jsem, že by bylo vhodný zapsat si vzpomínku na královskou ostudu v nejlepším divadle. Abys jsi to jako pamatovala, víš. V dobým i zlým (smyslu). Ale necítím se teď dost talentovaná, to teď asi vidíš sama. Pak taky nevím, jestli můžu psát o něčem, co si vůbec nepamatuju. Ehm. Princezny do boje! S alkolismem! Cigarety už zakázaný jsou, takže alkohol. Pak co? Desky The Doors? Absurdity, žejo…. Ale modřiny a puchýře by někdo zakázat mohl. Moje tělo je bolavý asi tak z deseti důvodů. Z břicha, z hlavy, z boule, z modřin, z puchýřů, že srdce….jsem smutná! Chce se mi číst ta básnička "A já jsem smutný, Jano!", ale vydržím to. Until the end. Jako Jim Morrison.


Nakonec čekám, že tu skvělou vzpomínku napíše někdo za mě. A když už je v mým životě někdo "někdo", neznamená to jen delegaci úkolu v zaznamenávání životních milníků (nehledě na to, jak špatný je to slovo, tak tahle jedna nedělní noc je milníkem určitě! - minimálně pro celou kulturní Prahu!). Znamená to úplně všechno, protože nic mě nezaměstnává tolik, jako největší smutek a největší štěstí zároveň. Jedno z toho vždycky cítím víc, ale obě verze potřebuju (si přiznat). A víc říct nemůžu. Budu se muset spolehnout, že si za stopadesát let vzpomenu o čem to teď vlastně mluvím. Protože víc smí slyšet jen někdo. A ten někdo, ten si zaslouží mít to nejlepší sám pro sebe. Jen ještě nevím, jestli na to stačím. S Until the end deska dohrála, už nemůžu psát. Musím teď na někoho myslet. Doufám, že spí dobře.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

No tak co?

jo
nic

Komentáře

1 bludickka bludickka | 1. června 2017 v 22:18 | Reagovat

Nevím jestli jsem ukrojila čas ze sprchování, z Kundery, nebo z obyčejného plácání se,... ale vzala jsem to tu nakonec z jedný vody načisto.
To jen tak, abys věděla..  
Byl jsem tu...  :)

2 paralelnisvet paralelnisvet | 1. června 2017 v 23:10 | Reagovat

[1]: To jsem ráda, že ten čas pořád jde ukrojovat. Škoda, že tady vlastně nic sdělnýho neříkám - nějak se mi nechce. Ale zdá se mi, že se máte hezky, i když je to vždycky nějak těžký! Taky se pořád zastavuju :)

3 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 2. června 2017 v 11:56 | Reagovat

Taky v tom cejtim vodu, ať už pochází odkudkoliv.
Každopádně na zákazy je potřeba srát, ne, že to nejde. Cigarety zakázaný nejsou. Ale třeba někdy bude v módě, že budou. Nevadí, LSD taky neni legální a můžu ho mít v horizontu pár dnů, kdybych chtěla. Zákazy nefungujou. V hospodách se kouří dál.

4 paralelnisvet paralelnisvet | E-mail | 2. června 2017 v 12:25 | Reagovat

[3]: No jasně. Je to pro ty hospody, kde by chtěli říct nekuřte nám tady, ale bojí se. Teď se schovají za zákon a je klid. Takže to zas tak neublíží. Problém je, že to celé není jen o kouření v hospodách.

5 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 2. června 2017 v 12:39 | Reagovat

[4]: Přesně. Ale je mi líto taky hospodských. Kontrolovat každýho vožralu, aby nebyl průser...to bych si radši vybrala jinou práci, než v hospodě.

6 Platan Platan | E-mail | Web | 4. června 2017 v 22:27 | Reagovat

Tak pekné mať niekoho na koho človek musí myslieť keď nemôže písať ;-)  :-)

7 stuprum stuprum | Web | 4. června 2017 v 23:53 | Reagovat

Pořád je Dora jahoda!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama