Byla to opuštěnost, která způsobila válku.

23. června 2017 v 8:00 | Paralela |  fronta se zrušila


Někdy poslouchám Střepy a strašně si přeju, nebo třeba představuju, jaký by to bylo, narodit se v době tak, aby tohle nebylo strašný retro, který vlastně skoro nikdo nezná. A pak si vzpomenu, co to bylo za divnou dobu, dobu "rozbíjení důležitostí", ale Filip je mrtvej a tohle melodrama ho nevrátí. Mně, ani Tobě. Bylo by mi líp? Bude mi líp? Bude mi nějak, všelijak, jinak…


V mým životě pořád potřebuju někoho neurčitýho obdivovat. Filip je skvělej a tak to prostě mělo být. Se-s-tim-smiř, Paralelo!




"Kdo jsou to chudí?" řekl hošík.
"Všichni," řekla paní Macauleyova a usmála se pro sebe. Ulysses se statečně snažil nespat, ale už to déle nebylo možné.
"Musíš si zapamatovat," řekla, "že máš vždycky rozdávat, ze všeho, co máš. Musíš rozdávat i nerozumně. Musíš být marnotratný. Musíš dávat všem, s nimiž se v životě setkáš. Pak nic a nikdo nebude mít moc, aby tě o něco ošidili, protože dáš-li něco zloději sám, nemůže ti to ukrást a proto už není zlodějem. A čím víc budeš dávat, tím víc budeš muset rozdávat."




Čtu teď knížku od W. Saroyana a cítím se pohlceně. Už mám zase to období, kdy si to nemusím tolik vyčítat, že nečtu raději něco ke zkoušce. I když já tomu učení fakt moc nedala. Což je zarážející, protože i tak mi škola vyplatí velmi směšnou částku na stipendiu. Zasloužila bych si spíš sociální, ale mám prospěchový. A obě stejně směšný. Že si to raději nenechaj…


Po tomhle úryvku jsem si přestala vyčítat svoje věčný a zbytečný dary lidem na ulici, podivnejm žebrákům, kterých se bojím. Je to přeci přirozený stav. Dávat. Dělit se. Rodiče mám skvělý, ale tohle mi vždycky vyčtou. Že rozdávám, i když nejsem dost výdělečná. A přestože mají pravdu a ta výčitka mě hodně bolí, mrzí mě to. Chtěla bych slyšet spíš něco takhle smířlivýho. Ale nevadí. Svět je stejně asi větší blázen, než já.


"Všechno se změnilo," řekla - "pro tebe. Ale přece je to pořád totéž. Opuštěnost, kterou cítíš, na tebe padla, protože už nejsi dítětem. Ale celý svět byl vždycky plný takové opuštěnosti. Ta opuštěnost nepochází z války. Válka ji nezpůsobila. Byla to opuštěnost, která způsobila válku. Bylo to zoufalství ve všech věcech, že už v sobě nemají milost Boží. Zůstaneme spolu. Nezměníme se příliš."


Ach. "Velká" matka. Pocítila jsem takový klid na tou svou věčnou lítostí ze světa, zatímco se mi v tom nočním vlaku oči nenápadně zaleskly. Není kam utíkat. Jsme opuštění, když vnímáme. Absolutně šťastný člověk musí být nerozumný. Přesto pociťujeme okamžiky štěstí, který naplňují dny něčím podstatným. Přesto to pořád funguje. Jinak by se nenarodily tyhle děti, který vychovala i zplodila válka. Protože i z tý největší nouze může vzejít život. A tak teď vnímám často sebe. Nemusíte se zrovna narodit, abyste pocítili nový život. A pak už stačí jen míň přemýšlet a radit lidem, co mají dělat se svýma životama, víc rozdávat úsměvy, lásku a drobáky bezdomovcům. Prostě žít, zůstat spolu. A příliš se nezměnit.

"Život - to je číst si a spát."




Jeden důležitej člověk říká, že : "Život, to je číst si a spát.". A když se nad tím zamyslíte, je to vlastně velká pravda. A týhle pravdy já se nikdy nechci vzdát.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

2 GVKB GVKB | E-mail | Web | 23. června 2017 v 9:22 | Reagovat

Vše spěje díky vědě a technice k samostatnosti díky umělé inteligenci, končí období, ve kterém bylo vše nesamostatné a hloupé, a tak to muselo být draho autoritou nebo specialistou ovládané. Podívejme se třeba na moderní fotoaparát, on si sám vše optimálně nastaví, a my jenom namíříme fotoaparát, nastavíme optimální výřez záběru, a stiskneme spoušť. Nebude to trvat dlouho a budeme moci konečně zrušit střední a vysoké školy. Každý bude profesionálně pracovat od 12 let do 80 let, je třeba umožnit lidem být ekonomicky samostatnými, zkrátíme měsíční pracovní dobu ze 160 hodin na 40 hodin, lidi budou mít konečně dostatek času na to, aby mohli samostatně konat to, co jim dělá dobře.
Zavede se systém hodinového manžela, kdy si zavoláte specialistu a on udělá to, co potřebujete a potom odejde, nebudou zde už funkce, jako je funkce; prezidenta, ministra, poslance, senátora, soudce, ředitele, celebrity, atd. tyto práce bude vykonávat jenom hodinový manžel, kterého globální GVKB dispečink s umělou inteligencí pošle tam, kde je potřeba něco vykonat. Odpracujete si 40 hodin u dispečinku a potom budete mít do konce měsíce volno. Platy za práci určí globální umělá inteligence, stejně tak i ceny za zboží a služby určí umělá inteligence, nebude už mít smysl ekonomická migrace, a lidi si nebudou závidět výhody a jistoty.

3 paralelnisvet paralelnisvet | E-mail | 23. června 2017 v 9:37 | Reagovat

[2]: bla bla bla. lákadlo na klikání, já to vím, ale vybrala bych menší kecy, než tohle :) Díky!

4 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 23. června 2017 v 16:09 | Reagovat

Opuštěnost, jakej to ironickej stav plnej obav, žalozpěvů vlastní duše a neukojitelná touha "být tím důležitým pro něčí život"...tvůj text mě poznamenal, otevřel vzpomínky, co mám dávno skrytý sama v sobě. Nutí mě to zapřemýšlet nad mnoha věcmi, třeba nad vlastní existencí...
Velké díky za příspěvek :).

LERI

5 Eliss Eliss | Web | 23. června 2017 v 16:29 | Reagovat

Skvělý článek

6 Platan Platan | E-mail | Web | 26. června 2017 v 14:52 | Reagovat

"Život - to je číst si a spát." :-D  :-D  :-D Nová vlna filozofie prichádza na tento svet ;-)

7 paralelnisvet paralelnisvet | E-mail | 26. června 2017 v 16:00 | Reagovat

[6]: a mně až o víkendu došlo, že ty jsi pivo! Platan! :D #super

8 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 1. července 2017 v 19:04 | Reagovat

[2]: Je to robot, nebo ezomagor?

Filip je mrtvej a tim je melodrama uplně šílený. Cejtim to podobně, protože v podniku, kde jsme ho často poslouchali a kde jsme měli s jedním chlapcem hnízdečko lásky postavili novej podnik s drahýma drinkama a podobnýma sračkama, na který neni nikdo zvědavej. Když jsem šla okolo, zněla mi v hlavě špinavá hospoda na kraji města.

9 Antia Antia | Web | 4. července 2017 v 23:43 | Reagovat

Jsem ráda, že některý věci se nemění.

10 A A | Web | 30. července 2017 v 20:41 | Reagovat

Tohle bych chtěla číst do konce života.

11 Paralela Paralela | E-mail | 31. července 2017 v 8:18 | Reagovat

[10]: to není dobrý plíán do konce života! :)

12 Val Val | 9. srpna 2017 v 19:05 | Reagovat

Opuštěnost.. ani nevím, kdy se mi naposledy naplnilo něčím podstatným i jen pár hodin. Ale čtu a spím, a tudíž žiju. Hezky napsané, princezno

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama